Tak vám nevim, divila se bába Albína, sobota večír, v Nejdku kytarový esa evropskýho formátu a přijde padesát lidí?
Ti dva se tak dlouho potkávali na různých kytarových workshopech, vzájemně se okukovali, oťukávali… až dospěli ke shodě, že by nebylo od věci podniknout něco společně. A tak už loni pozval Honza Kirk Běhunek Viktora Smolskeho na turné svých Seven. A spolupráce pokračuje i letos, kdy Seven koncertně propagují (stále ještě) nové album Seven Deadly Sins a Smolski přihřívá polívčičku domovským Rage, respektivně počinu Strings To A Web (2010).
Návštěva byla skutečně tristní, v tmavých koutech nejdeckého kulturáku skrývala se nepočetná množina přišedších a výčepák měl dlouhou chvíli. A včil do teho hrajte, že? Metalcoreoví XXXX se měli co ohánět, aby pod scéhu přilákali alespoň hrstku odvážných. A lehčí to neměli ani Dymytry, dotažené image navzdory. Černé lajntuchy, predátoří zifty, zábavná pyrotechnika… leč publikum teploty psího nosu. Bohužel, protože když nic jiného, Dymytry pohání Miloš Meier, což je bicman s velkou budoucností (a skvělou přítomností)! Vedle sofistikovaného bigbítu Střihavkových Leaders či Tria Michala Pavlíčka, může Milda v Dymytry ukázat i druhou tvář a… roztřískat ty škopky na mraky!
Jméno Honzy Běhunka je na západ od našich hranic zmiňováno s respektem a nejspíš by pro něj nebylo problémem protlačit se do základní sestavy i poměrně známých part. On se však (bůhví proč) tvrdošíjně snaží rozjet svou tuzemskou skupinu Seven. Že to má ( a bude mít) těžké, o tom svědčí i mizivý zájem karlovarských rockových fandů. Je to škoda převeliká, protože kytarista je Honza náramný!
Stejně jako Viktor Smolski, opora německých heavy metalových ikon Rage. Smolskeho kytarová hra je prostě ohromující, stavěná pro velká stadiónová pódia. V prťávém venkovském kulturáčku, působila jeho exhibice až nepatřičně. Tím spíš, že ji sledovalo tak málo lidí (dost možná, že před takto řídkým hledištěm Viktor ještě nehrál). Nicméně… pravdu povediac… sledoval jsem jeho set s lehkými rozpaky. Smolski vystupoval sólo, hrál do základů pouštěných z MD, což působilo řekněme… divně. Zvlášť zazníval-li z reproduktorů i zpěv! O moc lépe mu to slušelo v řadách Seven (na společné hraní došlo v samém závěru večera). Že by tuzemci nedokázali secvičit program Viktorových chlebodárců? O tom pochybuji… kerka na basákově paži napovídá cosi o bezmezném obdivu a důkladné znalosti rageovského repertoiru.
Čili sumasumárum fimfárum… večírek se tak docela nevydařil, ale alespoň se nikomu nic nestalo, ne?
PS: Soudruzi pyrotechnici, ty rachomejtle si schovte na stadion nebo halu. Někam, kam nedosáhnou podroušené první řady. Takhle je to vohubu!
