Vysoká kytarová v Lokti

Pustí-li se kdo do diskuzí o kytarových hrdinech, jen těžko může nezmínit jeho jméno. Vyslovují ho s úctou fanoušci, kolegové muzikanti, najmě pak jeho žáci… také Steve Vai, Alex Skolnick či Kirk Hammett. Vydal čtrnáct studiových alb, na spoustě dalších hostoval. Posbíral řadu ocenění typu The Best Guitar Player, nominace na Grammy už dávno přestal počítat. Jeho kytarové Veličenstvo Joe Satriani!

 

Do Česka zavítal počtvrté, loketský amfiteátr viděl prvně. Že bude plno, se dalo předpokládat. Přijede-li vám za humna hudební šarže takto vysoká, není o čem. Byť doba gytárhírous je už dávno pryč. Každý, kdo kdy vzal do ruky kytaru HO musel vidět, proto našinec v publiku registroval řadu tváří, známých z regionálních pódií. Svítily jim oči a v leckom zrálo odhodlání začít víc cvičit (nebo se na to úplně vykašlat?). Že si jejich drahé polovičky mrmlaly s císařem Josefem II… příliš mnoho not? Možná, že ano. Ono… ustát dvouhodinovou porci instrumentálního kouzlení vyžaduje jistou zkušenost. A zápal pro věc. Nicméně myslím, že na nedostatek chápavého a vyladěného publika si Satch ten večer stěžovat nemohl, neb jeho loketští mu rozumějí (přidržíme-li se toho Amadea).

 

Role předskokanů se chopilo trio Oliho Browna, mladičkého kytaristy a zpěváka. Nakopnutý bluesrock vysoké jakosti obecenstvo příjemně naladil. Nebojme se nových jmen!

 

PS: Měl jsem možnost potkat pana Satrianiho v zákulisí. Jaký je? Inu… jak to tak bývá u lidí co dovopravdy uměj… milý, usměvavý, v podstatě plachý chlapík.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Štítky: