Zase!
Během čtrnácti dnů podruhé, viděli jsme se se skupinou Blahobeat. Bylo Štěpána a my, zmoženi intenzivní oslavou Spasitelova narození, vyrazili do šumu. Konkrétně tedy do loketské hospody U Gardnera, kde výše jmenovaní undergroundi pořádali večírek. Pravda, v sestavě chudší o saxofonistu Františka, neb tento, z dobrých důvodů, chyběl. Jeho party vzal si na bedra frontman a snažil se odimprovizovat je na hubu. No… nebylo to TO VONO, ale s blížící se půlnocí to beztak většině návštěvníků bylo šumák.
A tak jsme zavrtěli zadky při protestních sonzích důvěrně již známých, lokli si hutného hospodna, pozdravili pár kamarádů, basákovi pochválili ebenově pevný, masivní tón a podruhé zhlédli dokument Fenomén Underground – Ve stínu železné opony (to za nadšených výkřiků překvapených pamětníků).
A že noc teprv půlila se a někteří členové oddílu neměli dosud napito, vydali jsme se mrazivou tmou do nejmenovaného sokolovského podniku, který si zvykli navštěvovat dorostenci. Z jukeboxu tam (k našemu upřímnému zděšení) kňoural Michal David.
To nechápeš nic, tyjo!
Tentokrát bez fotografií.