Uši KVRM aneb slyšeli jsme v září

Chceme Vám touto rubrikou sdělit, naši milí čtenáři, co že nám nejčastěji zní v uších, když po večerech KVRM chystáme. Stanou-li se Vám následující řádky inspirací, budeme mít radost. V září to tedy byli…

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kissin´ Dynamite – Ecstasy (2018)

Němcové, v metalových osmdesátkách zhlídlí. Beze studu frčí v těch nejprofláklejších klišé heavy metalu osmé dekády, navazují na všechny ty raningwajldy, helovíny a jiné pinkcrímy a kupodivu to nejni blbý. Nebo jinak… šlape to a pokud-li jste na výše jmenovaných vyrůstali, album Ecstasy si užijete.

 

Pantera – Cowboys From Hell (1990)

Zrození legendy. Tedy… ne, že by američtí brousci spadli z nebe, Cowboys je jejich pátou řadovkou. Ovšem ještě na předchozím počinu Power Metal z roku 1988 se prezentovali, co klasický hejvymetalový band a Phil Anselmo testoval své hlasivky ve stratosféře. A pak bum… úder kladivem do palice, Pantera ztvrdla jako nitrid boru a položila základy nového hudebního stylu. Od alba Cowboys From Hell bylo vše jinak. Jo a ten bor… už při úvodní skladbě se Sokolovák plácne do čela: Dyť to sou Boroni!

 

Type O Negative – Bloody Kisses (1993)

Rovněž tato deska znamenala zlom. Zlom v kariéře brooklynských Type O Negative. Party, sdružené okolo charismatického vokalisty Petera Steela, kombinující gotickou temnotu s doom metalovými chmury. A kořenící svou produkci dráždivou ambaláží tak trošku zvrhlého sexu. Album Bloody Kisses přivedlo Steelovce do první ligy. Přesto, že dobová kritika byla zdrženlivá, prodávala se fošna velmi uspokojivě a parta se odrazila k slavné pouti vstříc zeleno-černým zítřkům (tato však byla před devíti lety přervána Peterovým tragickým skonem).

 

Ice T – O.G. Original Gangster (1991)

Tohohle chlapíka chcete mít raději na své straně, takže se nebudete pouštět do rozborů jeho herecké kariéry. A soustředíte se na to dobré, co vykonal pro hip hopovou, potažmo HC scénu. Ať již sólově, či v řadách Body Count. Gangsta z Jersey! Jako velkýho bacha!

 

Meytal – Alchemy (2015)

Meytal Cohen budou znát bubeníci, neb tato šestatřicetiletá bicwomanka ovládla You Tube již před mnoha lety. Půvabná Američanka, v Izraeli zrozená, točí covery i bubenické lekce, ve kterých s zářivým úsměvem předvádí technické krkolomnosti, z nichž se tají dech. Však Meytal svým jménem zaštítila i kapelu, se kterou natočila již dvě studiovky. Tohle je ta první. Zručně uchopený nu metal s výborným zpěvákem Ericem Emerym (jo… zkušení ho znají z indicko-americké party Skyharbor). Vše se ale pochopitelně točí okolo atraktivní Meytal.

 

… and now for something completely different…

 

Kuturní ozdravovna v Praze nás tentokrát (krom jiného) zavedla na dvě fotografické výstavy. Helmut Newton byl ikonou módní (dnes bychom řekli glamour) a portrétní fotografie, výstava v Museu Kampa je zaměřena na jeho nejslavnější roky, však prezentuje i Newtonovy vzory a východiska… tvorbu Horsta P. Horsta, Františka Drtikola nebo Erwina Blumenfelda. A také jeho současníky… Richarda Avendona nebo Irvinga Penna. Tvrdé světlo, krásné byť rovněž jaksi tvrdé/ hrdé/ dominantní ženy. Newton stvořil styl. Mazec!
Výstava Jana Šibíka na Staroměstské radnici, nazvaná 1989, je o něčem úplně jiném. Skvělý reportér na ní prezentuje fotky z pohnutých dob kácení komunistických režimů. Gró tvoří pochopitelně obrázky z ČSSR 1988 – 89 (demonstrace, VB, bílé přilby, antony… řada těch snímků stala se ikonami), ale nechybí ani pád Berlínské zdi či krvavá revoluce v Rumunsku. Honza byl přítomen, hovorný, společnému fotografování nakloněný (tyvole, já jsem fotil Šibíka!).
Velký pěkný!

 

A co si hrajete vy?

 

 

Štítky: