Uši KVRM aneb slyšeli jsme v září

Chceme Vám touto rubrikou sdělit, naši milí čtenáři, co že nám nejčastěji zní v uších, když po večerech KVRM chystáme. Stanou-li se Vám následující řádky inspirací, budeme mít radost. V září to tedy byli…

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nirvana – Nevermind (1991)

Co k tomu? Tahle deska před třiceti lety změnila hudební scénu. Trojka umolousaných mládenců ze Seattlu rozkopla dveře showbusinessu způsobem, jaký se v historii popmusic podařil jen několikrát. Singl Smells Like Teen Spirit ovládl média i hitparády, světem hýbal grunge… styl v podstatě undergroundový. Po letech metalových macho póz přišel čas obnažit duši. Nebylo to úplně zdravé, řada stylových věrozvěstů dojela na problémy se životosprávou nebo psychohygienou (frontmana téhle party nevyjímaje). Kult!

 

Marilyn Manson – Mechanical Animals (1998)

Možná nejpropracovanější, jaksi nejpopovější/ nejlíbivější (jeden by chtěl napsat nejméně zvrhlé, ale!) Mansonovo album. Tedy pardon… tu desku nahrálo Mansonovo alter ego, androgyn jménem Ómega, za doprovodu kapely The Mechanical Animals. Skvělé písničky napsal povětšinou Twiggy Ramirez (čili Jeordie Osbourne White), nejvěrnější z Mansonových kumpánů, texty si obstaral temnokníže sám. Rock Is Dead, I Don´t Like The Drugs (But The Drugs Like Me), Great Big White World, Coma White nebo skladba titulní… samé skvosty!

 

Olympic – Jedeme, jedeme (1971)

Třetí studiové album Olympicu vyšlo před neuvěřitelnými padesáti lety! Textaře (a basáka) Pavla Chrastinu zde vystřídal Zdeněk Rytíř, hudebně jde o skládačku velice pestrou a hravou. Bigbít Pět cestujících, ragtime Když jsem bejval tramp, folková balada Lady Noc a Mr. Den, saxofonem Jiřího Stivína ozdobená Danny nebo evrgrýn Bon soir, mademoseille Paris… samé skvosty!

 

Bára Basiková – Bára Basiková (1991)

Počátkem devadesátek měla Bára nakročeno k zářivé kariéře. Díky účinkování v kapele Precedens a především… díky spolupráci s Michalem Pavlíčkem a jeho Stromboli byla uctívána rockovými fandy až ke zbožštění. A tak, ještě před tím, než se stala hvězdou muzikálu Jesus Christ Superstar, natočila tuhle sólovku. Koncept je to zajímavý… všechny texty napsal Jan Sahara Hedl, však zhudebnili je různí muzikanti… Víkend lvích vášní třeba Roman Dragoun, Říjen spí Michal Pavlíček, Troju David Koller, hitovku Souměrná Ota Balage. Bára se později stala popovou divou, pak ze scény zmizela, ale… stejnak je to láska!

 

Wanastowi vjecy – Tak mi to teda nandey (1991)

Parta vlastně původně vznikla v roce 1989 pro potřeby natáčení dokumentu o punku v Praze. Tvořili ji dva členové, v té době se rozjíždějící skupiny Lucie, Robert Kodym a P.B.Ch. O rok později, ještě jako projekt ryze studiový, vydali tuhle desku. Tak mi to teda nandey byl hit, stejně jako cover Ryvolovy Bedny vod whisky, ale senzační jsou i dřevně punkové kvapíky Wona je hotowá a Peklo, nebo metalová valba St. Christophe s hostujícím vokalistou Chrisem Chambersem (Jumper Lace). Chlapci se prezentovali co střelení punkáči, byli mladí, krásní… fungovalo to.

 

… and now for something completely different…

 

Adam Plachetka – Music Man (2020)

Po albu Imposible Dream (2017) druhé Plachetkovo nahlédnutí do světa muzikálů. Operní basbaryton zde dává skladby z Bídníků, My Fair Lady, Miss Saigon, ale i Jesus Christ Superstar nebo Pomády. Popina, jasně… ale ten hlas! Doprovází Symfonický orchestr Českého rozhlasu.

 

A co si hrajete vy?

 

 

Štítky: