Uši KVRM aneb slyšeli jsme v únoru

Chceme Vám touto rubrikou sdělit, naši milí čtenáři, co že nám nejčastěji zní v uších, když po večerech KVRM chystáme. Stanou-li se Vám následující řádky inspirací, budeme mít radost. V únoru to tedy byli…

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Beth Hart – A Tribute To Led Zeppelin (2022)

Nedávno padesátiletá americká zpěvačka a její pocta hrdinům. Potetovaná divoška disponuje fantastickým hlasem, notnou dávkou živočišnosti a neuvěřitelným bluesovým feelingem. Což jsou ingredience pro zeppelinovský tribut jako stvořené. Ovšem… hledače nevšedních zážitků možná zklame, že Bětka ke coverům přistoupila velmi pietně a nijak zvlášť v nich nešťourala. V zásadě máte pocit, že slyšíte originál s nastydlým Plantem. Ale dobrý to je, to zas jo. A živě to musí být mazec!

 

Led Zeppelin – I (1969)

A když jsme u těch zeppelínů… tohle bylo nejvíc! Táda…tststs… táda… tstststststs… od úvodního rifu Good Times Bad Times až po závěrečný maratón How Many More Times. Jistě, téměř polovina věcí jsou covery, ale jaké! V třaskavé Babe, I´m Gonna Leave You by originál písničkářky Anne Bredonové poznal málokdo, ale oni se chlapci nechali inspirovat spíše verzí Joan Baez. To skladba Dazed And Confused folkaře Jakea Holmese je si podobnější, Page mu ji šlohnul, když koncem šedesátek Holmes předskakoval jeho The Yardbirds (ovšem to fantastické kytarové sólo v originálu není). A drobnou krádeží je i instrumentálka Black Mountain Side, jež se vyloupne z Your Time Is Gonna Come. Sice vychází z irské lidovky, ale hodně podobně ji hrával skotský folkař Bert Jansch. Dixonovky You Shook Me a I Can´t Quit You Baby jsou pak jasné. Klenot!

 

Arakain – Thrash The Trash (2021)

Základní kámen tuzemské thrashové scény, debut pražského Arakainu. Natočen byl na jaře 1989, na pulty se však dostal až po Revoluci. Tedy v době, kdy se Československo otevřeno zahraničním vydavatelstvím a ta ho zaplavila svou produkcí. Arakain to nějak přežil, stal se žánrovou institucí a tahle fošna kultem. Zde tedy reedice z loňského roku, doplněná o původně singly Ku-klux-klan, Proč?, Gladiátor a pod. Tady byl Brichta ještě ve formě.

 

ZZ Top – Rio Grande Mud (1972)

Druhá dlouhohrajka (dnes) legendárních Texasanů. Inspirována prý byla řekou Rio Grande, jež tvoří hranici mezi Texasem a Mexikem a jediný sigl z ní… písnička Francine skutečně vyšel ve dvou jazycích. Na áčku anglicky, na béčku španělsky. Řeč je o vinylech pochopitelně, mluvíme o začátku sedmdesátých let. Chlapci ještě bez vousů, ale šlape to!

 

Nina Simone – Nina Simone And Her Friends (2021)

Kompilace, která původně vyšla v roce 1959. Obsahuje skladby v podání tehdy populárních jazzových zpěvaček Chris Conner a Carmen McRae a pochopitelně Niny Simone, jež celý projekt zaštítila svým jménem. Písničky si holky rozdělily spravedlivě, ale Simone tu hraje i na piano. Ninu Simone kdykoliv, v jakémkoliv množství!

 

… and now for something completely different…

 

Svou talkshow má i Kamil Střihavka! Jmenuje se Ikony Kamila Střihavky a vysílala ji ČT Art. Kamil navštěvuje v soukromí i na koncertě osobnosti tuzemské scény, pohovoří, popijí, zahrají si. Zatím bylo natočeno deset dílů… s Petrem Jandou, Davidem Kollerem, Radkem Pastrňákem, Romanem Holým, Fanánkem, Danem Bártou, Alešem Brichtou, Michaelem Kocábem a Milanem Špalkem. Netrvá to déle, než půl hodiny a Kamil příjemně překvapil. S kolegy si povídá o muzice, o jejich začátcích, inspiracích, vzorech… fajn je to.

 

A co si hrajete vy?

 

 

Štítky: