Uši KVRM aneb slyšeli jsme v srpnu

Chceme Vám touto rubrikou sdělit, naši milí čtenáři, co že nám nejčastěji zní v uších, když po večerech KVRM chystáme. Stanou-li se Vám následující řádky inspirací, budeme mít radost. V srpnu to tedy byli…

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Helmet – Meantime (1992)

O newyorských hardcore-metalistech v jednom starším rozhovoru s něhou rozprávěl Tomáš Hájíček. Při jejich poslechu vám dojde leccos o Krucipüsku. Ne ne, žádná kopírka, však inspirace je zřejmá. Ty ztěžklé rytmy, ty masakrózní rify. Leč přeci jen… strejda Tomáš je lepší zpěvák. A větší zloun!

 

Tool – Undertow (1993)

Roky jsme se tak nějak míjeli. Však zdá se, že teď to sepnulo. Prvotina losangelesských alternativců nás rozsekala na mraky. Pěvec Maynard James Keenan bude podle všeho šílenec, ovšem jeho šílení je podmanivé a návykové. Písnička Sober nejvíc. Nejděte si na webu její live provedení. Bomba!

 

The Black Keys – Let´s Rock (2019)

Americká dvojice, v psychedelické garáži zrozená, i na novince dosud teplé, přináší příjemné, chytlavé popěvky, v osvědčeném, sedmdesátkovém kabátku oděné. Tečka.

 

Thrice – To Be Everywhere Is To Be Nowhere (2016)

Co odlišuje kalifornské rockery Thrice od záplavy jiných kalifornských rockerů? Vokál frontmana Dustina Kensruea. Takto naléhavý, srdcervoucí, procítěný projev abys pohledal. Ve spojení s emocemi nabitou muzikou to funguje obdivuhodně. Kýč, ušklíbne se leckdo (a bude mít pravdu), ale…

 

Carach Angren – Dance And Laugh Amongst The Rotten (2017)

Nizozemští symfo-black metalisté a jejich pátá dlouhohrajka. Bubáci a strašidla, hřbitov, peklo, tma. I live si to kluci umí užít… všechny ty mejkapy, chrlení krve, pekelnické obřady a tak. Za zhusta užívanými motivy klasické hudby stojí nejspíš ambice klávesisty Ardeka, však bavit vás bude hlavně frontman Seregor. Jde to.

 

… and now for something copletely different…

 

Poslední koncert Black Sabbath
Praotcové black metalu se na scéně pohybovali padesát let. Ne všechny ty roky byly žírné, parta si prošla leckterými pekly, leč stala se jednou z nejdůležitějších v dějinách popmjůzik. To je, myslím, bez debaty. V roce 2015 staří pánové ohlásili poslední tour a konec kariéry. Šňůra trvala rok (přes sedmdesát koncertů na čtyřech kontinentech, více než milión prodaných lístků) a končila symbolicky tam, kde to celé začalo… v Birminghamu. Ve zdejší Genting Areně odehráli Sabati poslední gig. Bylo 4. února 2017. Když se pánové Osbourne, Iommi a Butler děkovali (Bill Ward se akce nezúčastnil a u bicích ho nahradil Tommy Clufetos), neskrývali fanoušci dojetí, mnozí plakali. Však kola popmjůzik se točí dál. Záznam posledního koncertu vysílala v srpnu ČT Art.

 

A co si hrajete vy?

 

 

Štítky: