Chceme Vám touto rubrikou sdělit, naši milí čtenáři, co že nám nejčastěji zní v uších, když po večerech KVRM chystáme. Stanou-li se Vám následující řádky inspirací, budeme mít radost. V srpnu to tedy byli…
Wabi Daněk & Ďáblovo stádo – Příběhy písní (2014)
V letech 2009 – 15 vydal publicista Michal Bystrov trojici knížek s názvem Příběhy písní. Způsobem až detektivním v nich pátral po historii písniček, které často označujeme jako lidové či tradicionály. Leč… někdo je někdy musel složit. A měl k tomu nějaký důvod. A těmito knihami byla inspirována i tato deska. Žánrový rozsah je široký… neworleánské blues Močál u Saint Louis, skotská balada Loch Lomond nebo country klasika Oh Shenandoah (zde ovšem v podání hostující Radůzy). V doprovodné kapele dechy i hammondy. Moc příjemné poslouchání.
Queensrÿche – Warning (1984)
Vlastně to americké metly trefily hned napoprvé… první deska, velký úspěch, tour s Kiss, Iron Maiden nebo Ronniem Jamesem Diem. A o pár let později právě touhle fošnou uchvátili vlasatého mládence v dalekém Československu. Měl ji nahranou na magnetofonové kazetě značky TDK a na mizerném kazeťáku tuzemské provenience ji ohobloval do hladka. Čas malin nezralých.
Robert Křesťan a Druhá tráva – Díl první (2020)
Původně to mělo být dvojalbum… polovina autorská a polovina přetextované covery. Jenže… přišel covid a všechno bylo jinak. Ovšem i tak vzniklo dílo poctivé a dobré. Obsahuje tři Křesťanovy vlastní věci a sedm coverů, které principál opatřil vlastními texty. A Křesťan je básníkem, jakých mnoho není. Takže to ani nemohlo dopadnout špatně. Ať sáhne do zpěvníku Toma Pettyho (Something Good Coming/ Něco dobrého) Toma Waitse (Hold On/ Zůstaň) nebo Trenta Reznora (Hurt/ Bolest). S Křesťanem to mám podobně, jako s Wabim Daňkem… můžu ho poslouchat kdykoliv, v jakémkoliv množství.
Vltimas – Epic (2024)
Novinka deathmetalové supergroup, kterou před devíti roky postavili zpěvák Dave Vincent (ex – Morbid Angel), kytarista Rune Blasphemer Eriksen (ex – Mayhem) a bubeník Flo Mounier (ex – Crytopsy). Přináší death s přesahy k black metalu, Vincent je mocný démon a na jeho předchozí působiště si při poslechu často vzpomenete. Ale to vůbec nevadí. Výborná věc!
Death – Individual Thought Patterns (1993)
Klasická deska klasické kapely, jež dala jméno celému žánru. Fantastická rytmika Gene Hoglan – bicí a Steve Di Giorgio na bezpražcovou! basu. Právě jeho nástroj dělá z celé věci událost! Tam, kde byste čekali řinčivý zvuk podladěné bestie, klube se kulatý, pružný, leč sdostatek pevný sound s charakteristickým mňoukem. Ten chlap je génius!
… and now for something completely different…
Již podruhé vypravil jsem se na festival Brutal Assault do jaroměřské pevnosti Josefov. Na čtyři dny ponořil jsem se do světa death, black, doom a jiných metalů, jakož i punku, HáCé či stoner rocku. Dojmy? Naprostá nirvána! 140 kapel na 5 pódiích… největšími hvězdami zřejmě polští Behemoth či norští Emperor, ale také Satyricon, Architects nebo The Dillinger Escape Plan. Moc jsem si užil výše zmiňované Vltimas, Candlemass, Testament a také Sadus. Příjemné překvapení mi uchystali Aborted nebo američtí stoneři Red Fang, vytržení jsem zažil při vystoupení Laibach (netušil jsem, jak jsou vtipní). Objevem stali se mi Řekové Villagers Of Ioannina City, jenž kombinovali stoner s řeckou lidovkou tak zručně, že jsem si jejich logo překreslil do památníčku. A třešničkou na dortu stala se mi baskytarová klinika se Stevem Di Giorgiem… sál plný basistů z celého světa, přišel týpek v pantoflích a vytahaném triku, vzal do ruky basu a všechny nás vystřelil na Mars. A pak si s námi povídal o gearu, technice, fintách a tak. A večer to zandal v řadách Testament.
Počasí bylo fajn, zmoknul jsem jen jednou. Potkal jsem 18 tisíc lidí, vypil hektolitr birrelu a objevil mátovou kávu. Lístky na příští ročník už jsou v prodeji. Má přijet Gojira.
A co si hrajete vy?
