https://www.caviarbase.com http://www.simondeli.com http://www.weeklyleak.com replica handbags replica handbags hermes replica replica bags replica handbags replica hermes https://www.9replicabag.com replica bags replica handbags http://nwaedd.org replica hermes hermes replica hermes replica replica hermes http://www.gretel-killeen.com yeti cups cheap yeti cups

Uši KVRM aneb slyšeli jsme v říjnu - KVRM

Uši KVRM aneb slyšeli jsme v říjnu

Chceme Vám touto rubrikou sdělit, naši milí čtenáři, co že nám nejčastěji zní v uších, když po večerech KVRM chystáme. Stanou-li se Vám následující řádky inspirací, budeme mít radost. V říjnu to tedy byli…

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Billy Gibbons – The Big Bad Blues (2018)

   Vousatý texasan se na (teprve!) druhé sólovce vrací ke kořenům všeho… k blues. Vypůjčil si od Muddyho Waterse, Bo Diddleye i Jeroma Greena, většinu však poskládal sám. Jeho uvolněná, střídmá, přitom však vyhulená, nařvaná kytara je geniální, ovšem rovnocenného partnera našel Billy ve foukačkáři Jamesi Harmanovi. Tohle ďáblovo dvojspřeží vám vyrve duši z těla a mrskne s ní do kotle s vroucí smolou. Tohle je Amerika! A Billy Gibbons je jedním z padesáti nejvlivnějších kytaristů all the time. Možná dvaceti. Skvělé!

 

Reef – Revelation (2018)

   Před patnácti lety se rozpadli, co naděje britpopu. Teď jsou zpět, jako zkušená rocková banda. Glastonburští se přihlásili novou deskou, která nese pestrý a barevný mix všelijakých hudeb. Základ vězí v bigbítu, leč míchá se tu popina, britpopové kořeny (Darling Be Home Soon), country (duet s Sheryl Crow My Sweet Love), gospel (senzační How I Got Over), při Precious Metal hrkne ve fanoušcích Led Zeppelin. Gary Stringer má hlas jako břitvu a vůbec celé to tak pěkně hraje. Velký návrat, velepříjemné překvapení!

 

Různí – Bazarem proměn (2015)

   Písničky Vladimíra Mišíka v podání umělců (řekněme) alternativní scény. Variaci na renesanční téma tu pojali(a) Lesní zvěř, Bratři Orfové zas Sadem, lesem, parkem, Jan P. Muchow upravil Stříhali dohola malého chlapečka, Květy si připravily Návštěvní den. A tak dál. Zajímavým vybočením je Sluneční hrob v podání souboru Musica Folklorica. Pěkná deska, Vladimír může být potěšen.

 

Beatový družstvo Sokolov – Radujeme se, veselme se (2015)

   Sebrané spisy legendárního sokolovského undergroundu. Zvukové záznamy (jeden by se zdráhal napsat nahrávky, leč točilo se v podmínkách, které si současní muzikanti vůbec nedokážou představit) z let 1989 – 93, tedy samizdat Je dobré míti prsa, živák z pražské Delty, split EPko z roku 1990, demo ze sokolovského Bunkru a Ostrov, kde rostou housle (1993). Zvukově trága, leč pozornému dojde, že tahle kapela měla co říci. Škoda, že se na to vyprdli. Výborné texty Tomáše Kábrta!

 

Kiss – Dynasty (1979)

   Tak Kiss prý končí, jedou poslední turné v kariéře (jmenuje se příznačně End Of The Road) a příští rok v červnu zavítají i do Prahy (předkapelou mají být ZZ Top, wau!). Pojďme se naladit třeba touhle řadovkou. Byla (i na poměry newyorských strašáků) megaúspěšná, několikrát platinová, singl I Was Made For Loving You ovládl hitparády celého světa. Je tu i cover Rolling Stones 2000 Man, prý si ho prosadil Ace Frehley, velký fanda Jaggerovců.

 

… and now for something completely different…

 

I v říjnu jsme vyrazili do hlavního města za vysokou kulturou. Národní divadlo uvádělo Bizetovu Carmen. Dílo, jež v době svého vzniku (1875) vyvolalo skandál a pohoršení (ale které z dnes slavných děl ne, že?), je v současnosti jednou z nejčastěji inscenovaných oper a písně L’amour est un oiseau rebell a Votre toast, je peux vous le rendre zná i ten, kdo v životě žádnou operu neviděl. Ten večer nás potěšili: Elena Maximova (Carmen), hostující hvězda, mexický tenorista Luis Chapa (Don José) i půvabná Alžběta Poláčková v roli nešťasné Micaely. Plus sbory, tanečníci… velký pěkný!

 

A co si hrajete vy?

 

 

Štítky: