Chceme Vám touto rubrikou sdělit, naši milí čtenáři, co že nám nejčastěji zní v uších, když po večerech KVRM chystáme. Stanou-li se Vám následující řádky inspirací, budeme mít radost. V říjnu to tedy byli…
Agnostic Front – Victim In Pain (1984)
Albový debut amerických HáCéček. Tedy albový… deska má něco málo přes patnáct minut, nejdelší píseň na ní pak minuty dvě. Stačí to. Erupce zuřivé energie, angažované agresivity. Na obalu ikonická válečná fotografie. Hard Core!
Death – Individual Thought Patterns (1993)
Zanedlouho uplyne už 22 let od velmi předčasné smrti Chucka Schuldinera (+ 34 let, nádor na mozku), frontmana amerických deathových věrozvěstů Death. Tohle je jejich pátá studiovka a pádný důvod, proč má být tento styl undergroundové hudby zván právě death metalem. Záležitost zcela vyjímečnou z nahrávky dělá výkon rytmiky… Gene Hoglan na bicí a Steve DiGiorgio na bezpražcovou! basu. Laskomina.
Phil Campbell And The Bastard Sons – Kings Of The Asylum (2023)
Ale, ale, ale? Někdejší kytarista Motörhead Phil Campbell, po Lemmyho smrti a rozpadu kapely, založil se svými třemi syny tento projekt. A právě vydal už třetí studiovku. Jak to zní? Mazec! Energický bigbít amerického střihu, když ne jinak, v sólech Phila okamžitě poznáte, Joel Peters je výborný zpěvák. Tohle jede, jako blázen! A ta rodinná konstelace! No není tohle sen každého tatíka-bigbíťáka?
Štěpánka Balcarová – Emotions (2023)
Její hvězda stoupá, již dnes je jednou z nejzajímavějších mladých lvic tuzemského jazzu. Trumpetistka, skladatelka, dirigentka… svou energii vkládá do originálních a osobitých projektů. A úspěšných! Až má jeden pocit, že se jí daří vše, nač sáhne. Na téhle desce autorsky uchopila lidské emoce… radost, strach, hněv, smutek… celkem osm skladeb, osm nahlédnutí do lidské duše. Doprovázejí ji Nikola Kolodziejcyk (klavír), Jaromír Honzák (kontrabas) a Grzegorz Maslowski (bicí). Senzace!
Avatar – Dance Devil Dance (2023)
Švédským Avatar cestu klestili třeba takoví Turbonegro… čili ostrý bigbít, jež se nestydí za výrazné melodie a celé je to hozené do grotesky… kostýmy nebo líčením. Není to nic špatného… novinka Avatar je zábavná, hned u první skladby si budete podupávat. Proč ne?
… and now for something completely different…
Návštěva Národního divadla… tentokrát inscenace Otec hlídá dceru na Nové scéně. Téma obecné, však velmi současné… mají děti odpovědnost za své rodiče? Respektive… kde začíná právo na vlastní život? Zprvu kratochvilné scénky z dětského hřiště, na němž mladý otec hlídá malou dceru, překlopí se v trudné obrazy ze života nemladé již dcery, jež pečuje o starého otce. Skvělá Veronika Lazorčáková, však dechberoucí byl výkon Ondřeje Pavelky! Jeho alkoholismem nemocný stařec vháněl mi slzy do očí. Zajděte si na to.
A co si hrajete vy?