Uši KVRM aneb slyšeli jsme v prosinci

Chceme Vám touto rubrikou sdělit, naši milí čtenáři, co že nám nejčastěji zní v uších, když po večerech KVRM chystáme. Stanou-li se Vám následující řádky inspirací, budeme mít radost. V prosinci to tedy byli…

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dan Bárta & Robert Balzar Trio feat. Kornél Fekete-Kovács – Jedním dechem (2022)

Nahrávka vznikala už v roce 2020, v brněnském studiu ČT, leč vyšla až loni. Dan Bárta za doprovodu tria basisty Roberta Balzara (Vít Křišťan – piano, Kamil Slezák – bicí) s hostem, maďarským trumpetistou Kornélem Fekete-Kovácsem. Na repertoiru příspěvky všech, ale i John Coltrane nebo Joni Mitchell. Velmi zklidněná, hluboce ponořená hudba. Dan se kdysi vyznal z obdivu k trumpetistovi Chetu Bakerovi, čili… ? Chápu to správně? Nádhera!

 

Pavel Bobek – The Stranger (1982)

Deska určená pro export, Bobek zde v originále nazpíval písničky, které jinak figurovaly v jeho repertoáru, co covery. Albu dala název věc od Bobkova oblíbence Krise Kristoffersona, najdeme tu Reedovu Walk On The Wild Side nebo Wonderful Baby Dona McLeana. Také mám Bobka raději česky, je to vypravěč. Ale tohle je zkrátka historie.

 

Tygers Of Pan Tang – Crazy Nights (1981)

Méně znamí představitelé Nové vlny britského heavy metalu a jejich třetí album. V osmdesátém sedmém se rozpadli, o dvanáct let později znovu dali dohromady. A fungují dodnes. Vystřídali spousty muzikantů i zpěváků… zde u mikrofonu Jon Deverill (jež místy zní jako Biff Byford ze Saxon), na kytaru později slavný John Sykes. Hevík takovej. No a co?!?

 

Erosion – Mortal Agony (1988)

Německý thrash metal pozdních osmdesátek, podobně to dělali třeba Kreator nebo Sodom. Ti však dosáhli jisté proslulosti a dnes i pozice legend, však na Erosion se trošku zapomnělo. A třeba právě tahle fošna je dnes obtížně sehnatelná. Což mě mrzí, neb byly časy, kdy jsem pro ně dýchal. Dejte si stoptimy rozsekanou Nuclear Frost, kurva ztěžklou Aftermath nebo věc titulní. Mazec!

 

Cabal – Magno Interitus (2022)

Ólala… to je mazec! Dánští mladíci Cabal se hlásí o slovo! A rambajz umí dělat pořádný! Hardcore, deathcore, djent… to je fuck! Tohle je jejich třetí dlouhohrajka. Dobře Cabal!

 

… and now for something completely different…

 

Marie Rottrová – Vánoční čas (1997)

Pochopitelně, že své vánoční album má i Marie Rottrová. A pochopitelně, že toto album není jen tak nějakou sbírkou koled. Protože Marie je Dáma! Podstatnou část této desky tvoří osmivětá Vánoční mše, kterou v šedesátých letech zkomponoval Mariin otec, skladatel a varhaník Vladimír Rotter. Na jejím nahrávání se podílel Komorní orchestr filharmoniků města Prahy i Kühnův dětský sbor. Pak tu najdeme cover Morriconeho Da quel sorriso che non ride piu či klasiku Chtíc, aby spal Adama Václava Michny z Otradovic. Anebo lidovku Sláva Bohu na Výsosti, jakož i autorské počiny Jiřího Urbánka a Jaroslava Wykrenta. Vánoce!

 

A co si hrajete vy?

 

 

Štítky: