Uši KVRM aneb slyšeli jsme v listopadu – koronavirový speciál

Koronavirová epidemie uvrhla některé členy redakce do karantény venkovské chalupy. Zde, odříznuti od světa televize a sociálních sítí, objevili starý gramofon značky Tesla a štos LP desek v potrhaných obalech. Bůhví, kde se vzaly a kdo je kdy poslouchal, možná tu zůstaly po rodičích. Nebo si je hrála babička? Podstrčil nám je mstivý soused? No dobrá… možná jsou to naše guilty pleasure. Taky takové máte, ne?

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Waldemar Matuška – Waldemar Matuška (1991)

V šedesátých letech soupeřil o popularitu s Karlem Gottem, pak (jak by pochopil, že jeho živočišný projev fanynky bel canta neosloví) se přimkl ke country music. Populární zpěvák, herec, muzikant, Zasloužilý umělec, v roce 1986 emigroval do USA. Šokující zpráva se nedala utajit ani v profízlovaném Československu a tak následovala dehonestační kampaň v médiích, stažení zvukových i obrazových záznamů z vysílání (příkladně úvodní píseň populárního seriálu Chalupáři od toho roku zněla toliko instrumentálně) i konfiskace veškerého majetku. Zde tedy kompilace z edice Trezor, v níž Supraphon těsně po revoluci reagoval na poptávku po zakázaných umělcích. Tuhle rundu platím já, Po Starých zámeckých schodech, Slavíci z Madridu… zkrátka pelmel bez ladu a skladu.

 

Karel Hála – Swing (1972)

Název alba vystihuje Karla Hálu dokonale. Nedoceněný zpěvák, jenž by se ve svobodném světě nejspíš stal hvězdou srovnatelnou s Frankem Sinatrou. (vždyť si poslechněte Já žil, jak jsem žil orig. For Once In My Life, to se může jít sklouznout nejenom Frankie, ale i Stevie Wonder, který písničku taky natočil!). Ostatně hlavně Sinatrův repertoár měl Hála v oblibě. Tohle je velká nespravedlnost šoubyznysu a pecky Svět by měl být dál (Bacharachova What The World Needs Now) či Slyš písně mý (Come Back To Me) nesmí zapadnout! Hlas jak zvon, dokonalé frázování, timing, swing… Karel Hála byl naprostý bombarďák!

 

Fešáci – 2000 (1981)

V roce 1981 zdál se letopočet 2000 budoucností tak vzdálenou, že si ji málokdo vůbec uměl představit. Country skupina Fešáci popustila uzdu fantazii a své album uvedla dialogem telefonních automatů (hovoří hlasem Petra Novotného, tehdy konferanciéra skupiny). Ze dvanácti skladeb je hned sedm coverů, taky jímavá Paní má se má v podání Tomáše Linky (orig. John Denver Rocky Mountain High) nebo velký hit té doby, Tučného Prodavač (orig. Auctioneer LeRoye Van Dykea). Vlastně to není tak špatná věc.

 

Banjo Band Ivana Mládka – Dobrý den! (1976)

Tváří se to jako bohapustá legrace, ale pozor! Je to senzační dixieland! Zde navíc vybavený recesistickými texty. Albová prvotina Mládkova Banjo Bandu s odstupem času působí jako The Best Of… Dáša Nováková, Neopatrný křeček, Linda, Mravenci v kredenci, Když je v Praze abnormální hic, Praha-Prčice, Medvědi nevědí, Jez… chybí snad jen Jožin z bažin (ten vyjde až následující rok). Přihlouplé estrády, Čundrcountry show nebo zhůvěřilost Cyranův ostrov jsou jedna věc, tohle je záležitost zcela jiná!

 

Robo Grigorov – Robo Grigorov (1987)

Týpek s arogantním ksichtem a výrazem: Jděte všichni do prdele, avšak jeden z výrazných zjevů slovenské nové vlny. Lepidlo pro děvčata, leč buďme spravedliví… písničky Edo, Bol raz jeden žiak či expresivní Monika se nepíší každý den.

 

Karel Gott – Posel dobrých zpráv (1987)

Co k tomu… Gott se udržel na špici šoubyznysu neuvěřitelných šedesát let, na jeho koncertech se vystřídaly tři generace posluchačů. Hudební scénou hýbaly revoluce, revolty, skandály, střídaly se styly, technologie, měnily se režimy a padaly vlády. Karel Gott tu byl stále. Konstatní, neotřesiltelný, nesestřelitelný. Nenajdete v téhle zemi nikoho, kdy by ho neznal, nikoho kdo by nikdy neslyšel některou z jeho písní. Nazpíval jich tisíce. Třeba Zůstanu svůj nebo duet s Marcelou Holanovou Čau lásko. Ty jsou na tomhle albu. S Gottem můžete nesouhlasit, můžete proti němu protestovat, ale to je tak všechno.

 

Mistříňanka – Okolo Kyjova (1983)

Dechovka z jižní Moravy. Svého času špičkový soubor, který rajzoval po světě a dokázal vyprodat Lucernu. V repertoiru skladby lidové, ale i autorské. Ty vlastně převažují. Mistříňanka hraje dodnes, byť za třiapadesát let existence prošla generační obměnou. Zajímavost a nahlédnutí jinam.

 

ABBA – Voulez-vous (1981)

Šestá studiovka švédských popových ikon vyšla pochopitelně v roce 1979, to jen Československý Supraphon ji licencoval až o dva roky později. Což (pamětníci vědí) bylo vlasně téměř okamžitě. Kapela na ní zareagovala na vrcholící vlnu disco music (As Good As News, Does Your Mother Know nebo skladba titulní), leč nechybí ani popové cajdáčky (I Have A Dream, Chiquitita). ABBA jeden čas vydělávala víc než automobilka Volvo.

 

Wham! – Make It Big (1985)

Ještě pružněji zareagoval monopolní tuzemský label v případě druhého alba britské popové dvojice Wham! To vyšlo v roce 1984 a Supraphon ho převzal hned rok následující. Deska obsahuje dva velké hity… svižnou Wake Me Up Before You Go Go a oplodňovák Careless Whisper. A letmý pohled do kreditů říká, že tím kreativnějším z dua by měl být George Michael. Což se potvrdilo. Už o dva roky později se vydal na sólovou dráhu, jež byla oslnivá.

 

Pavel Bobek – Zkus se životu dál smát (1982)

Nemusíte být nutně fanoušky Pavla Bobka, leč nejspíš uznáte, že tenhle chlápek měl vždyky úroveň. Jistě se na tom podepsaly roky strávené v Semaforu (a tedy kvalitní repertoár), leč s takovouhle noblesou se prostě musíte narodit. Titulkou tohohle alba je cover Reedovy Walking On The Wild Side (už jen tohle v Československu osmdesátých let o něčem svědčilo), ale předělávek tu najdeme víc… McLeanovu American Pie (zde Píseň pro prázdný sál) či prastarou Cow Cow Boogie (Tátovo boogie). A že se Bobek shlédl v americké popmusic líznuté country, je tu Stranger Krise Kristoffersona (Známe se míň, než chvíli) nebo z repertoáru Kennyho Rogerse uloupená Coward The Country (Drž se zpátky chlapče můj). Je čas prozkoumat diskografii Pavla Bobka důkladněji.

 

A co vaše guilty pleasure?

 

 

Štítky: