Chceme Vám touto rubrikou sdělit, naši milí čtenáři, co že nám nejčastěji zní v uších, když po večerech KVRM chystáme. Stanou-li se Vám následující řádky inspirací, budeme mít radost. V lednu to tedy byli…
The Exploited – Fuck The System (2003)
Tihle Skotové mě vždycky hrozně bavili, je to snad nejtvrdší punková parta, co znám (ostatně pro cover si do jejich repertoáru sáhli třeba Slayer). A tahle fošna to dokazuje. Hraje se rychle a ještě rychleji, Wattie Buchan do toho hystericky řve. Neskutečný nářez. Tahle deska zejména!
L7 – Bricks Are Heavy (1992)
Americká holčičí punková parta. Velmi vlivná parta, jež vykonala mnoho pro ženskou emancipaci a tyhle věci. Tohle je jejich třetí album, které produkoval Butch Vig (jenž dělal nirvanovské Nevermind) a úvodní Wargasm či Pretend We´re Dead jsou hity, jež vešly do historie. Super!
7 Year Bitch – Sick´em (1992)
Také tato děvčata se brala za práva žen, však militantněji, než výše zmíněné, neb se otevřeně hlásila k hnutí Riot Grrrl. Tohle je jejich debut, ve skutečnosti však sebrané nahrávky z prvních dvou let fungování kapely. Slyšíme tu ještě kytaristku Stefanie Sargent, jež během příprav desky zemřela (alkohol, drogy) a tutíž jí byla kolekce dedikována. Bojovný ostrý holky!
Viagra Boys – Welfare Jazz (2021)
Švédská skupina s americkým zpěvákem. Punkáči jsou spíš svým světonázorem než muzikou. V té mixují kde co… bigbít, popinu… saxofon to chvíli posouvá k jazzu, pecku 6 Shooter jak by napsali v sedmdesátkách Suicide, In Spite Of Ourselves je zas country (s hostující výtečnicí Amy Taylor z australských Amyl And The Sniffers). Ale jinak je to hlavně ujetá sranda, sarkasmus a nadsázka. Výborná věc!
X – Wild Gift (1981)
Ta parta snad stále ještě existuje, dokonce vydala loni novou desku. Ovšem tohle je klasika z počátku osmdesátek, americký punk (tedy takový ten připoplý), společné zpívání Johna Doe a Exene Cervenky (no to víte, že má české kořeny). Dějepis. Fajn.
… and now for something completely different
V lednu výlet za divadlem… tentokrát to byla inscenace Mefisto v režii Mariána Amslera ve Státní opeře. Klasický text Klause Manna, román jedné kariéry o průměrném herci, jehož ambice vženou do náruče nacistického režimu. Dílo nadčasové a stále aktuální. V hlavní roli herce Hendrika Höfgena výborný Robert Mikluš, však oči jsem mohl nechat na Zuzaně Stivínové v úloze divy Dory Martinové… stačilo jí přejít jeviště. Jo… a Marek Daniel ztvárnil Generála letectva s takovou směsicí groteskní obludnosti, až tuhla krev v žilách! Možná znáte film Istvána Szabóa z roku 1981 s Klausem Mariem Brandauerem v hlavní roli, ale zajděte si i do divadla.
A co si hrajete vy?
