Chceme Vám touto rubrikou sdělit, naši milí čtenáři, co že nám nejčastěji zní v uších, když po večerech KVRM chystáme. Stanou-li se Vám následující řádky inspirací, budeme mít radost. V lednu to tedy byli…
Samael – Passage (1996)
Čtvrtá dlouhohrajka švýcarských gotických industrialistů. Temná atmosféra, hluboký vokál, bicí sampler… inspirace slavnými krajany The Young Gods více než zřejmá. Ale nechť, Samael si své místo na scéně zaslouží.
Yob – Elaborations Of Carbon (2023)
Tahle deska vyšla původně už v roce 2002, leč loni se na trh vrátila v remasterované podobě. Americké trio Yob jí rozkoplo vrátka na stoner metalovou scénu. Pouhých šest rozsáhlých skladeb, temné hypnotické řežby, zpěvu jen pomálu. Velmi sugestivní!
Ibaraki – Rashomon (2022)
Zakladatel a frontman amerických Trivium Matt Heafy se rozvzpomněl na své japonské kořeny a stvořil tuhle bokovku. Tématem textů je japonská historie a kultura, hudebně je to plus/ mínus symfo-black metal, včetně skřehotavého vokálu. Hvězdní žánroví hosté… taky Insahn a Nergal. Mazec celkem!
Joanna Connor – Best Of Me (2023)
Letos dvaašedesátiletá Joanna Connor vypadá jako teta odvedle, jako prodavačka z konzumu. Ovšem to jen do té chvíle, než si zavěsí na krk LesPaula a na malíček navlékne bottleneck. Pak (nejen) kytaristům spadnou brady. Ta ženská je blues natlakovaná, jako sopka před erupcí! Wau!
GoGo Penguin – Everything Is Going To Be OK (2023)
Trio manchesterských mládenců… bicí, (krabkami prohnaný) kontrabas, piano. Nu-jazz a trip hop ovšem téměř bez elektroniky! Tohle je jejich devátá deska? Jak to, že jsem o nich ještě neslyšel? Strašně dobrý to je!
… and now for something completely different…
Fatma Said – El Nour (2021)
Sólový debut mladé egyptské sopranistky spojuje kultury arabské, španělské a francouzské ve skladbách Manuela De Falla, Georgese Bizeta nebo Sayeda Darwishe. I obsazení doprovodného ansámblu není zcela tradiční… piano, kytara, kontrabas, flétny či turecká citera kanun. Velký pěkný!
A co si hrajete vy?
