Uši KVRM aneb slyšeli jsme v červnu

Chceme Vám touto rubrikou sdělit, naši milí čtenáři, co že nám nejčastěji zní v uších, když po večerech KVRM chystáme. Stanou-li se Vám následující řádky inspirací, budeme mít radost. V červnu to tedy byli…

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Living Colour – Shade (2017)

   Nové album po osmi letech! Konečně! Newyorští maséři (všichni už 50+, to je šílený!) vyrukovali s fantastickou deskou, kterou se vyrovnávají s pražánrem všech populárních hudeb, s blues. Shade pochopitelně není vůbec bluesová deska, ke kořenům kořenů se hlásí toliko v coveru Roberta Johnsona Preachin´ Blues, ale koneckonců výhonkem žánru je i soul (zde předělávka marvingayovské Inner City Blues), či hip hop (zde repase Who Shot Ya? The Notorious B.I.G.). Jinak je album nabité skvělou muzikou skvělých muzikantů. V závěrečné Two Sides opakuje Corey Glover do fantastického sóla kolegy Reida Play on, brother, play on… snad ho vyslyší.

 

Antonín Gondolán – Among Us (2017)

   Jeden z nejlepších tuzemských basistů all the times, si k loňským pětasedmdesátinám nadělil bilanční 2CD. Hrají se na něm jeho písničky v romštině i češtině a Toník se zde prezentuje co fenomenální basák (to víte, že v šedesátých letech dostal lano do Sinatrovy kapely?) i nezaměnitelný zpěvák. Pozor! Nečekejte nějaký romský folklór! Tady se hraje R´n´B, jazz a funk! Účastní se spousta hostů… Martina Balogová, Monika Bagárová, Jan Bendig, Jitka Zelenková, Vojta Dyk, Tomáš Botló… no moc se neošklíbejte! Místy je to fakt mazec!

 

Tvrdý/ Havelka – U nás v garáži (2014)

   Lehce kontroverzní projekt rapera Bonuse (Martin Tvrdý) a frontmana Please The Trees Václava Havelky. Pánové předělali k obrazu svému, elektronickému, ambientnímu či triphopovému, kultovní pecky tuzemského punku a alternativy. Což mnozí tradicionalisté nevydýchali. Nechť… Osobité verze Psích vojáků (Žiletky, Sbohem a řetěz), Michael´s Uncle (Ale my stále hledáme štěstí), Hrdinů nové fronty (To svět se posral) či Dr. Maxe (Co ty jsi zač?) stojí za soustředěný poslech. Pak si to povíme.

 

Manowar – Kings Of Metal (1988)

   Příprava na loketské metalové matinee. Hymnické skladby, fantasy námět, všudypřítomný patos, osvalení hrdinové s mečem, severské ságy a Wagner… megaklišé, jež dnes budí úsměv (a Spinal Tap si z něj dělají srandu). Leč je to jedna z větví metalového dubiska a Manowar ve svém ranku patřili ke špičce. Slyšte patetickou Heart Of Steel, na stohlavém sboru postavenou The Crown And The Ring či DeMaiovu baskytarovou exhibici na motivy Rimského-Korsakova Sting Of The Bumblebee. Poslední kapelní nahrávka s kytaristou Rossem The Bossem.

 

Sebastian – Koně (1994)

   Letohradští Sebastian způsobili na počátku devadesátek poprask na tuzemské HC-metalové scéně svým debutem Snÿ o Marii (dodnes je ta fošna považována za to nejosobitější, co se tehdy v Československu urodilo. Dost možná, že takhle nějak začínali v garáži i kanadští Voivod, jenže oni…). Leč za pozornost stojí i jejich druhé album Koně. Je posluchačsky přívětivější, ale stále dostatečně divné. Alternativní bigbít s prazvláštními texty. A Sebastian stále existují!

 

… and now for something completely different…

 

Při pravidelném výletu do Prahy, dopřáli jsme si (krom jiných kratochvílí) dvě výstavy fotografií. Na Staroměstské radnici to byl maďarský fotograf Péter Korniss. Syrový dokument o proměnách rumunského a maďarského venkova, série o životě dělníka, jenž léta putuje za prací do hlavního města, současné portréty venkovských žen, zaměstnaných v domácnostech bohatých. Velký silný!

A v Uměleckoprůmyslovém muzeu retrospektiva Josefa Koudelky. Od dokumentárních sérií Cikáni (ikonické snímky z romských osad), přes divadelní fotografii, dramatický dokument ze srpna 1968, cyklus Exily, který vznikal při autorových toulkách po světě, až k velkoformátovým, panoramatickým snímkům liduprázdných krajin. Josef Koudelka je nepochybně jedním z největších světových fotografů. Josef Koudelka je FOTOGRAF!

 

A co si hrajete vy?

 

 

Štítky: