Koronavirová epidemie uvrhla některé členy redakce do karantény venkovské chalupy. Zde, odříznuti od světa televize a sociálních sítí, objevili starý gramofon značky Tesla a štos LP desek v potrhaných obalech. Bůhví, kde se vzaly a kdo je kdy poslouchal, možná tu zůstaly po rodičích. Nebo si je hrála babička? Podstrčil nám je mstivý soused? No dobrá… možná jsou to naše guilty pleasure. Taky takové máte, ne?
Yma Sumac – Yma Sumac Sings (1965)
Narodila se v roce 1922 v peruánských Andách jako Zoila Augusta Emperatriz Chavarri del Castillo, ale svět ji znal pod uměleckým jménem Yma Sumac. Nejslavnější peruánská zpěvačka všech dob. Tak trochu atrakce a přírodní úkaz. Svým pětioktávovým hlasem dokázala mručet jako jaguár i napodobit hlasy ptáků. A našinci bude rázem jasnější, kde hledala inspiraci Stella Májová pro roli princezny Zpěvanky v pohádce Byl jednou jeden král. Zde kompilace vydaná Supraphonem v roce 1965. Peruánský folklor. World Music… ačkoliv, tak se tomu tehdy ještě neříkalo.
Eva Pilarová – Eva (1969)
Ve sleeve notes ji Josef Škvorecký tituluje přízviskem Fitzpilarová… což je trefné, byť ten hlavní ponor do swingu a jazzu Evu Pilarovou ještě čekal. Ale i zde jsou ku slyšení swingy Tvůj dům (orig. Sinatra – Blue Moon), Pár splnitelných přání (Ella to dávala svižněji jako My Melancholy Baby) nebo Bernsteinova Swing. Však znát budete i druhdy populární Hrom aby do tě lásko má autorské dvojice Svoboda – Štaidl. Anebo jímavou Ave Maria. Mohutný zvuk mají na svědomí Orchestr Čs. rozhlasu a Orchestr Václava Hybše. Cajk.
Marta Kubišová – Songy a balady (1969)
Debutové (a na dvacet let i poslední) album v té době velice populární zpěvačky. Víme/ známe… Marta se v osmašedesátém postavila proti okupaci Československa, za což se ji komouši pokusili vymazat z historie tuzemské popmusic. Tu statečnou ženskou to nezlomilo, neprodala se a za to si zaslouží nebetyčný obdiv a respekt! A deska? Vedle beatlesovské Hej Jude a hymnické Modlitby pro Martu tu najdete i cover Proudy (v originále Arethina Prove It), písničku Magdalena, kterou jako Aleluja nazpíval Španěl Luis Eduardo Aute nebo dramatickou Mama (tu zkomponoval pro svou manželku Cher Sonny Bono), však za pozornost stojí i původní Všechny bolesti utiší láska, nebo Ring-o-ding. Za tohle by se měli rudoši smažit v pekle!
The Beach Boys – The Beach Boys (1970)
Americká odpověď na The Beatles. Supraphon zde zkompiloval písničky z let 1964 – 67, tedy z prvních cca dvanácti alb (inu ano… nejpopulárnější američtí surfaři tehdy točili i tři desky za rok), takže tu najdeme hitovky Barbara Ann, Fun, Fun, Fun, California Girls, Good Vibrations či tradicionál Sloop John B. Sluníčko, pláže, vlny, holky v bikinách a opálení kluci na prknech (co na tom, že jediným skutečným surfařem v kapele byl Dennis Wilson). Pohoda.
Otis Redding – The Unforgettable (1972)
Byl a je vskutku nezapomenutelný… byť mu osud dopřál jen málo let a velmi krátkou kariéru, dodnes se k němu vztahují zpěváci všech žánrů, ti souloví, bluesoví či R&B zejména. V první polovině šedesátek byl velkou hvězdou a to i pro rockery… ti se s ním měli možnost seznámit díky odvážnému promotérskému tahu na festivalu v Monterey 1967. Zde se o šatnu dělil s Janis Joplin, Hendrixem, The Who nebo The Animals. Zde také zazpíval stounovinu Satisfaction. Najdeme ji i na této kompilaci. Stejně jako beatlesovskou Day Tripper, či pecky You´re Still My Baby, Wonderful World nebo My Girl. Věděli jste, že Redding je autorem písně Respect, kterou tolik proslavila Aretha Franklin? Mazec!
Niemen – Enigmatic (1970)
Licenční album Czeslawa Niemena, polského zpěváka a klávesisty, které natočil se skupinou Enigmatic (a v ní najdeme zajímavá jména… Zbigniew Namyslowski, Czeslaw Bartkowski, Michal Urbaniak… čili jazzová špička minimálně evropského formátu). Ambiciózní dílo (ale které Niemenovo není, že?), obsahující toliko čtyři kompozice… zhudebněné básně významných polských básníků. Nejrozsáhlejší je Bema pamieci žalobny rapsod Cypriana Kamila Norwida, romantika 19. století. Progresivní rock. Tohle mělo úroveň!
Orchestr Josefa Vobruby – Variace (1974)
Záležitost poněkud obskurní… orchestr byl jistě kvalitním tělesem, na saxofon tu hrál Felix Slováček, na piano Rudolf Rokl či Karel Růžička, leč tohle… ? Svérázné úpravy různých klasik… Mozart (Malá noční hudba), Bach (Toccata A Fuga Dmoll), Čajkovskij (Klavírní koncert Bmoll) a taky Chačaturjanův Šavlový tanec nebo Let čmeláka Rimského-Korsakova. Tyvole proč?
Eva Olmerová – Zahraj i pro mne (1981)
Zpěvačka od Boha, leč duše rozervaná a postava tragická. Za vše, co kdy natočila, sluší se poděkovat především jejím spolupracovníkům, neb nahrávání s ní byl prý očistec. Za touto deskou stál Michael Kocáb. To on skládal, aranžoval, řídil Jazzový orchestr Československého rozhlasu, zpíval (duety Píseň v písni, Květiny vět a Žárlivost). V instrumentálních sólech se blýsknou Svatopluk Košvanec, Laco Deczi, Jan Kubík, Michal Pavlíček… výborná věc!
Originální Pražský synkopický orchestr – Jazz & Hot Dance Music 1923 – 31 (1984)
Třetí řadová deska (a teprve druhá se zpěvákem Ondřejem Havelkou) pražského orchestru, jež se věnuje co nejvěrnější interpretaci meziválečné popmusic, tedy swingu, jazzu, ragtimu nebo charlestonu. Iluze je dokonalá, neb muzikanti používají dobové nástroje i techniky nahrávání a Ondřej Havelka si libuje v tehdejších pěveckých manýrách. Zábavné!
Bee Gees – Living Eyes (1981)
Prý šlo o první album v historii, které bylo vydáno na CD. Jinak jde o šestnáctou studiovku bratrského tria, easy listening popmusic, vhodná co podkres milostných scén amerických romantických bijáků. Jsou-li vám proti srsti mužské falsety, pryč od toho! Licencoval slovenský Opus.
A co vaše guilty pleasure?
