Chceme Vám touto rubrikou sdělit, naši milí čtenáři, co že nám nejčastěji zní v uších, když po večerech KVRM chystáme. Stanou-li se Vám následující řádky inspirací, budeme mít radost. V březnu to tedy byli…
XIII. století – Nosferatu (1995)
Třetí album prý bývá v kariéře kapel zlomové. Materiál na první desku se střádá a cizeluje několik let, druhé album zpravidla nese ty ze skladeb, jež se už nevešly na jedničku. Až třetí album však ukáže, zda na to kapela má, či nikoliv. Je-li tomu skutečně tak, XIII. století obstálo, neb Nosferatu je mnohými považováno za vůbec nejlepší v kariéře českých gotiků. Nosferatu Is Dead, Nevěsta temnot, Torquemado, Upír s houslemi… co položka, to potenciální hit. Plus závěrečná ambiciózní desetiminutovka Květy zla… hádáte správně… Baudelaire, byť poněkud upravený! Tohle mělo úroveň!
ZZ Top – Recycler (1990)
Osmdesátá léta se v případě slavných texasanů nesla ve znamení úspěšných alb, na nichž prožívali okouzlení ze syntezátorových zvuků a studiových možností. Začalo to už na desce El Loco (1981), komerčního vrcholu bylo dosaženo titulem Eliminator (1983), laťku nesnížilo album Afterburner (1985) a éra byla završena tímto počinem. Napříště se vousáči vrátili k rustikálnějšímu zvuku. Nicméně… Recycler je v pohodě.
Toto – Kingdom Of Desire (1992)
Osmá studiovka. První album, na němž post zpěváka naplno převzal kytarista Steve Lukather, bohužel… zároveň poslední, na kterém se podílel bubeník Jeff Porcaro. Ten zemřel jen měsíc po vydání… ve 38 letech ho skolil infarkt. Album je to výrazně funkové, za všechny jmenujme pecku She Knows The Devil se zabijáckou basou. Hraje to náramně, úžasné aranže, prostě… vyleštěný klenot.
Duff McKagan – Beautiful Disease (1999)
Michael Andrew McKagan se proslavil především, jako baskytarista veleslavných Guns n´Roses, ale měl i jiné zástoje (Neurotic Outsiders, Velvet Revolver… ať jmenujeme alespoň ty nejznámnější) a natočil i dvě sólovky. Vlastně tři, neb tahle nikdy oficiálně nevyšla a k dostání je toliko co promo. Škoda… je to slušný bigbít amerického střihu, Duffovi ve studiu pomáhali kolegové z Guns Slash a Izzy Stradlin a také bubeník Mike Bordin (Faith No More), ale většinu si natočil sám. A nazpíval. Zajímavej chlápek, tenhle Duff McKagan.
Vltava – Diamantové boty ve dvířkách kamen (2019)
Bonus sedmidiskového bilančního kompletu Náklad štěstí nese podtitul Vzácnosti z let 1986 – 2016. Čili dema, studiové mixy, jamy, živáčky, blbiny… taky taneční remix znělky seriálu 30 případů majora Zemana. Vltava obdivuhodně pracuje s humorem. I tohle je důkaz.
… and now for something completely different…
V březnu krátce po sobě dvě divadla… Romeo a Julie v Divadle Na Vinohradech. Režie Juraj Deák, hudba Ondřej Brousek, v titulních úlohách Marek Lambora a Sabina Rojková. Popravdě… čekal jsem to horší (po zkušenostech z tzv. diváckých inscenací). Tam, kde se tvůrci drželi Shakespeara, to bylo vlastně velmi dobré. Tam, kde obětovali text diváckému smíchu, se mi ježil hřbet. Chůva – alkoholička vilně osahávající Romea? To jako fakt?
A tak si našinec jen o týden později spravil chuť ve Zlaté kapličce. Dávali Lazebníka sevillského. Čili… komická opera Gioacchina Rossiniho, krásná muzika, školené hlasy, v roli Rosiny půvabná Islanďanka Arnheidur Eiríksdóttir. Úlohu mazaného Figara prý alternuje Adam Plachetka… to štěstí jsme bohužel neměli. Dál… co mělo býti komické, bylo komické, nikdo nikoho zbůhdarma nekopal do zadku, nikdo nikomu nesahal na prsa. Pěknej večer.
A co si hrajete vy?