Uši KVRM aneb slyšeli jsme v únoru…

Chceme Vám touto rubrikou sdělit, naši milí čtenáři, co že nám nejčastěji zní v uších, když po večerech KVRM chystáme. Stanou-li se Vám následující řádky inspirací, budeme mít radost. V únoru to tedy byli…

V únoru jsme byli velmi nostalgičtí, často nám hráli The Strokes, konkrétně album Is This It (2001). Bylo to tehdy jako zjevení… úplně nový, ojedinělý, syrový zvuk. Jednoduchá, melodická, plechová kytarovka s nádherně zastřeným zpěvem. Milujeme to.

A příjemným zjevením je i zpěvačka Adele Adkins. V záplavě poptelevizních, vymalovaných roztleskávaček působí buclatá brunetka jako z jiného světa. Či spíše jiné doby… to díky písničkám s nádechem šedesátých let. Její album 19 bylo v roce 2008 v Británii číslo jedna. Právem… Adélka má totiž hlas jak hrom!

Hlas jak hrom má ovšem také jazzová diva Dee Dee Bridgewater. Loňskou nahrávkou s předlouhým názvem Eleanora Fagan (1915-1959): To Billie With Love From Dee Dee nás totálně rozebrala (však za ni taky dostala Grammy). Modří vědí… Eleanora Fagan se proslavila co Billie Holiday a právě jí je tento tribute věnován. Dee Dee je tu fantastická a její kapela taky (James Carter – sax, Edsel Gomez – piano, Christian McBride – bass, Lewis Nash – drums). Velká věc!

A taky jsme si hráli se zvířátky… Sto zvířatNikdy nic nebylo (2004), protože ska můžeme vždy a vždy nás také pozitivně naladí.

No a samozřejmě pod dojmy z nedávného koncertu nám často hrály Zuby Nehty. A sice jejich The Best Of… dvojcédo, jež se neohraje nikdy.

Domníváme se, skutečnými pokračovateli Led Zeppelin jsou američtí The Black Crowes. Či alespoň byli v období alba Shake Your Money Maker (1990). Táž naléhavost, týž řinčivý sound, týž bluesový spodní proud. Laskomina.

Říká se o ní, že disponuje nejlepším jazzovým vokálem v Praze, potažmo v celém Česku. A přitom pochází ze Slovenska! Zpěvačka Miriam Bayle vydala konečně první sólovou desku (2010). Ovšem reprezentativní! Na barevném zvuku se podílela řádka kapacit. Taky Matej Benko na piano, David Dorůžka na kytaru, Milda Dvořáček a Bady Zbořil na bubny, Vojta Lavička na housle či Ondra Pivec s Hammondy. Skvělé!

Naproti tomu… nejlepší mužský jazzový vokál… Dan Bárta, vydává desky pravidelně. Pánbůhzaplať. Album Animage (2008), jež natočil s Illustratosphere, se nám zdá stále zajímavější a zajímavější a zajímavější…

Koupel v Dunaji si dopřáváme pravidelně. Legendární brněnská kapela, nesoucí název evropského veletoku, byla totiž geniální. Bez jakéhokoliv přehánění. Václavek, Ostřanský, Kolšovský, Koudelka (a jistě… také Bittová a Fajt) se sešli v pravý čas, ve správné konstelaci. A stvořili kult. Jejich nahrávky opečováváme s největší pečlivostí. Milujeme je všechny, ale vrchol přišel (domníváme se) v roce 1994 albem IV.

… and now for something completely different… bylo nám v telce shlédnout představení Dona Giovanniho ze salzsburského Mozartova festivalu z roku 2008. Velmi moderní inscenace, žádné kraječky a napudrované paruky… hlavní hrdina celé představení stonal na průstřel žaludku, Leporello připomínal váguse z Hlavního nádraží a na svatební hostině místo vína koloval půlmetrový smotek. A tak jsme zalovili v archivu pro nahrávku z osmašedesátého, orchestr Národního divadla v Praze tehdy řídil Karl Böhm, titulní úlohy se zhostil Dietrich Fischer-Dieskau.

A co si hrajete vy?

Štítky: