Uši KVRM aneb slyšeli jsme v červnu…

Chceme Vám touto rubrikou sdělit, naši milí čtenáři, co že nám nejčastěji zní v uších, když po večerech KVRM chystáme. Stanou-​​​​li se Vám následující řádky inspirací, budeme mít radost. V červnu to tedy byli…

 

 

Prý vrátili rock and rollu radost ze života. Po grungeových depkách počátku devadesátých let. Norští Turbonegro na albu Apocalypse Dudes (1998) kombinují punkový nápřah s glamrockovými kytarami. Nestydí se za halekavé refrény a vyšponovaná sóla. A fanoušci sdružující se pod hlavičkou Turbojugend je milují. Taky budete. Silně návykové!

 

DoMa Ensemble… to jsou Dorka Barová (cello, zpěv) a Marcel Bárta (sax, basklarinet). Nedávno vydali první nahrávku. Jak zní? Jako když se potká hvězda alternativní scény s hvězdou jazzovou. Pěkně to doma upekli.

 

Fast Food OrchestraUtsuki (2009). Proč? Protože je léto. A v létě jsou festivaly. A na nich se tradičně nejvíc daří ska partičkám. Třeba právě Fastfůdům.

 

Cestují po světě a šíří evangelium. Americká křesťanská komunita The Psalters žije ve starém školním autobusu, na jejich písně se údajně nevztahují žádná autorská práva (jde ostatně často o zhudebněné žalmy) a koncerty bývají nezřídka nečekané a improvizované. Boží slovo podávají ve strhujícím mixu židovské, arabské či africké hudby. A klidně zabrousí i do blues. Poslouchali jsme album The Divine Liturgy Of The Wretched Exiles (2006). Nesmírně intenzivní!

 

Čím byl Hendrix pro elektrickou kytaru, tím byl Jaco Pastorius pro bezpražcovou basu. Legendárního člena Weather Report připoměli jsme si jeho první sólovkou z roku 1976. Helfla mu s ní tehdy síla slavných… bři Breckerové, Herbie Hancock, Wayne Shorter, Lenny White…

 

Tata bojs prý točí dva druhy desek… dobré a skvělé. Album Ležatá osmička (2011), zdá se, patří k těm druhým. Dle ohlasů v médiích soudě. Asi ano. Určitě ano!

 

Střela zastavená v jantaru… to je nahrávka skupiny Květy z roku 2008. Osobité písničky z pera jejího lídra Martina E. Kyšperského. Básnivé texty v nápadité akusticko-bigbítové vazbě. Příprava na Litoměřický Kořen.

 

A kvůli Kořenu (tedy… nejen kvůli němu pochopitelně, taky kvůli tomu, že je prostě výborná!) poslouchali jsme desku Trabandu Domasa (2010). To je dobrá kapela… tenhleten Traband a frontman Jarda Svoboda je písničkář s velkým pé.

 

Sáhnete-li do diskografie Jana Garbareka, nikdy neuděláte chybu. Norský jazzový saxofonista natočil během své dlouhé kariéry mraky desek, na spoustě dalších hostoval. Všechny jsou minimálně dobré, ale my máme nejraději I Took Up The Runes (1990) s nádhernou skladbou Molde Canticle. Veliká krása!

 

… and now for something completely different… O jejím červnovém pražském koncertu (a byl první vůbec) se hovoří v superlativech. Prý hudební událost roku… desetiletí… Italská koloraturní mezzosopranistka Cecilia Bartoli vydala v roce 2009 album Sacrificium s áriemi, jež původně zpívali kastráti v sedmnáctém a osmnáctém století. A dostala za něj Grammy. Právem.

 

A co si hrajete vy?

Štítky: