Je to hotové… dvacátý ročník Síně slávy Rádia Beat dekoroval své laureáty. Stalo se tak opět v přírodním amfiteátru v Lokti, v spanilém, pozdně jarním večeru, o víkendu právě minulém. A kdo že vstoupil do panteonu slavných? Čí jméno vtesáno do historie tuzemského bigbítu?
Takže…
V nejmladší kategorii Píseň roku byl oceněn song suverénně nejstarší… Kuře v hodinkách, velké to finále stejnojmenného alba skupiny Flamengo, jež bylo vydáno už v roce 1972. Autory písně jsou tehdejší saxofonista Jan Kubík a básník Josef Kainar. Leč… protože prvně jmenovaný zmizel kdesi ve světě a druhý je již po smrti, převzali skleněné ElPíčko členové souboru Flamengo Reunion Session, v němž z původního Flamenga poznáváme Gumu Kulhánka a kytaristu Pavla Fořta. A Reunionisté také zmíněné album přehráli. Což publikum cenilo.
V kategorii Osobnost se dočkal muž v pozadí, chlapík, jenž se vyskytoval u řady okamžiků pro vývoj tuzemské hudby klíčových. Spolehlivý sideman, bez jehož houslí nebylo by alb Michala Prokopa či Vladimíra Mišíka… pan Jan Hrubý! No a ten večír si také zahrál s Triem Michala Prokopa.
V kategorii Skupina dočkal se Citron. Pionýři českého heavy metalu výrazně omladili sestavu, z té nejslavnější nezůstal na kameni kámen… tedy… skoro. Jeden z pilířů přeci jen zůstal, respektive se po letech vrátil. A je to pilíř žuly pevnější! Zpěvák Láďa Křížek opět frčí v metalu a děvčata a chlapci… náramně mu to svědčí! A jeho hlasová kondice je neuvěřitelná! Autor těchto řádků smekl by klobouk, měl-li by jaký! Pane Křížku… respekt! Třešničkou na dortu pak stalo se hostování Tanji Kauerové, hrdinky vlhkých snů pubertálních metel let osmdesátých.
Nu a v kategorii Osobnost in memoriam nemohl být oceněn nikdo jiný, než loni předčasně zesnulý Michal Ambrož, frontman kapel Jasná páka a Hudba Praha, autor řádky písní již dávno zlidovělých. O čemž povyprávěl vedoucí souboru Uširváč (takto Jasná páka/ Hudba Praha Revival) Ondřej Fencl. Právě jím vedená parta dala na Michala vzpomenouti a to bylo finále a konec dvacátého ročníku slavnosti slavných.
Jenže!
Ten večírek měl předjezdce. Již v pátek burácel loketským podhradím bigboš, již v pátek rozdávaly se medajle. Pod hradem to totiž zmáčli skotští zasloužilci Nazareth. Zívačka? No tak ale pozor, hoši… Nazareth fungují od roku 1968 nepřetržitě a loni vydali již 25 album! Pravda… z té nejslavnější sestavy tu najdeme toliko basistu Peta Agnewa, ale kytarista Jimmy Murrison je v partě už třicet let, bubeník Lee Agnew pětadvacet (hele… když je vašemu synovi dvaapadesát, to už se fakt hlásí stáří). Čili… podobně, jako před šesti lety… Nazareth jsou až nečekaně ostrá partička, která nesází jen na pecky ze sedmdesátých let. A za to dostali cenu Rádia Beat pro zahraniční legendu.
Publikum jim načechrali plzeňané Extra Band Revival s hostujícím zpěvákem Radkem Zíkou, jehož zvykli jsme si vídat v řadách jiného tribut bandu, a sice Whitesnake. Což jmenovaný stvrdil přednesem evrgrýnu Here I Go Again, přítomnými vřele přijatým. Leč uznání dostalo se i Extrabendům… tyvole… to je moje mládí… tancovačky, zábavy… na tomhle jsem vyrůstal, děl Zelí a nebyl sám, komu při vzpomínkách vlhl zrak.
Tak.
