Jsem Šariš.
Mám Plán ako prežijem.
A rozhodně, jako zpravodaj KVRM ho budu potřebovat.
Rozbil jsem foťák.
V sobotu 11.12. jsem vyrazil na Myší misi (Polemic a pak nějakej Divokej Bill) a nepovedla se mi ani jedna fotka! Možná jsem něco nastavil špatně, možná se mi klepou tlapky a možná…si budu muset přečíst návod, jak ho ovládat. Proč je nedělají prostě a jednoduše pletený nebo háčkovaný s jedním ocáskem, který by měl funkci vyfotit ostře?!
Ale o to víc jsem se snažil si všechno zapamatovat.
Proto to mohu popsat, jako by jste tam byli:
Polemic:
Žesťová sekce byla exkluzivní – černobílé oblečky, saka, bekovky, tak to má u SKA být. Mosaz se leskla, házela prasátka.
Pak ten výraznej v červený košili, měl parádní kalhoty. Kostkovaný do spirály.
Na další kytaru hrál takovej pankáč, ten se moc líbil kamarádce, hodil tam i takovou punkovější píseň, jo jo, rychlost jim sluší.
Už je poslouchám asi 10 let, pamatuju si, jak jsem tančil na stole v Horní Blatné u Medvěda na píseň Komplikovaná, nebo GangsterSKA, taky na Já som to veděl!
Jo, ta nevázanost (s)pletenosti mládí!!
Ze začátku se nejdecké osazenstvo tvářilo, že přetrpí předkapelu, ale už v polovině se ukázalo, že tady žádná předkapela není.
Nebyl jsem jediný, kdo přišel cíleně na SKA hvězdy ze Slovenska. V polovině koncertu juchali všichni, pochopili tanec…to je taky speciální věc..u SKA kapel.
Naučím vás to:
Vlastně to není třeba učit, ono vás to samo navede, ten rytmus. SKA pochází taky z Jamajky, jako Regae, ale SKA je trochu rychlejší, punkovější.
Jde o to, poddat se rytmu, trochu máchat rukama nohama, do rytmu, samozřejmě, hlavně si pořádně dupnout na druhou dobu. Kdepak běžně hladce obrace.
Každopádně je to nekonečná radost!
Na závěr, jako přídavek, zahráli hlavní hity – Komplikovaná byla poslední.
Bylo mi líto, že končí, i když potom nastoupili Divokej Bill…v Nejdku jsou ty koncerty braný jako zábavy, takže tam byla hromada dětí, to normálně nevidím a samozřejmě fanynek.
Děti na ramenou tatínků, na židlích a stolech, dokonce měli svítící čertí rohy…ze stánku Johna De Billa, tam se prodávaly upomínkové předměty na Billa Divokýho 🙂 to jsem stihnul – rozmazaně – vyfotit.
Ocenil jsem, že ten s těma houslema skákal do rytmu a hrál při tom. Na pódiu jich bylo jak psů, v sále lidí taky (úplně narváno). Skákali všichni. Zazněly všechny slavné songy, co mě ráno budí z rozhlasu, ten náboj, radost z hraní, nasazení. Paráda.
Co se mi vážně dost líbilo, byl zvuk u obou kapel. Taky měli tři obrovský zvukařský pulty se spoustou hejblátek a počítačů.
V Nejdku v kulturáku není moc dobrá akustika, proto jsem měl ze začátku obavy, ale byly zbytečné. Zvuk stál za to, bylo rozumět textům, ani moc přebasováno, ani přechlastaný vejšky.
Celková spokojenost. Těším se, kam zase vyrazím!!
Přeju šťástně upletené Vánočky a veselý Nový rok!
A moje novoroční předsevzetí:
1/ naučím se pracovat s foťákem
2/ články budu dodávat včas
3/ příští rok se stanu hlavním porotcem Hitparády KVRM
Váš Šariš
