Povaleč 2019

Jarmark! Multikulturní!

 

Existuje-li festival, jež naplňuje bezezbytku přídomek multikulturní, je to právě Povaleč! Neb množství vzruchů, které působí na našincovy smysly je nevídané. Je-li tento nastaven tak, že si chce za obolus u vrátnice složený zobnout od všeho trošku, skončí uštván, uřícen, s cukajícím víčkem. Jen hudebních souborů se na čtrnáctém ročníku Povalče vystřídalo více než sto! To prostě nestihnete. Čili… mnohem lepší je obejdovat areálem Zámeckých zahrad, zastavit se tu i onde, zevlovat, nechávat se překvapit muzikou dosud neslyšenou, besedovat s lidmi, jež dokáží neviděné, ochutnat kuchyní dosud neznámých. Dojmy? Tedy toliko ze soboty.

 

Velmi mne potěšil set kvartetu I Love You, Honey Bunny… je-li toto budoucnost tuzemské scény, nemám o ni strach. Hodně jsem stál o hraní Povodí Ohře. Zklamán jsem nebyl. Temný bigbít s názorem, naléhavým až běda! Překvapil mne kotel při produkci Vasilova rubáše… ti chlapci utáhnou i velkou scénu! Potěšili popíci Nano. Velkým mazcem byl set Circus Brothers, závěrečná párty s narychlo zorganizovaným tanečním sborem hrozila zhroucením stejdže. A dál?

 

Motal jsem se okolo provazochodců… (Pojďte, já vás to naučím, usmíval se mládenec, který chvíli předtím předváděl na vratkém vzpor na rukách), žonglérů (a kol uší mi svištělo jejich nářadí). Poslouchal autorské čtení (zda se náhodou neklube nějaký literární talent) či přednášku o bylinkách. Viděl zápas ve famfrpálu (a nepochopil vůbec nic), přes rameno nahlížel výtvarníkům, či vyznavačům umění bondáže (Není nic krásnějšího, než svázaná ženská, děl instruktor). A dál?

 

Motal jsem se okolo stánků s jídlem a litoval, že nedokážu ochutnat vše. A tak alespoň cosi jamajského z kuřete, banánový chléb a makový koláč, zelné placky z Indie a také halvu. Kávu a mátové sušenky. A dál?

 

Dál jen předsevzetí: Příští rok znovu!

 

 

 

 

Štítky: