Nikolaj N. Nikulin – Z Leningradu až do Berlína

Zmatky, motanice, nedodělky, podfuky… a cena byla jediná – krev.

 

Nikolaj Nikulin nastoupil do Rudé armády v osmnácti letech, psal se rok 1941 a Sovětský svaz se zmítal v těžkých problémech. Němci postupovali zemí a zdálo se, že je nic nezastaví. Během následujících čtyř let došel autor jako voják z Leningradu až do Berlína. Účastnil se nejkrvavějších bitev na Leningradském a Volchovském frontu. Čtyřikrát byl raněn, přežil jen zázrakem. Své vzpomínky na válku sepsal, jako svého druhu terapii. O jejich publikování neuvažoval ani chvíli. Ostatně… bylo by to v tehdejším Sovětském svazu nemožné, neboť Nikulin popisuje prožité velmi otevřeně. Vypovídá o nepředstavitelných útrapách, které vojákům chystala ruská příroda, ale i o drastickém zacházení ze strany velitelů, o neschopnosti štábů, taktických chybách a zbytečných ztrátách. O pohrdání životy prostých vojáků. O zmatcích a šlendriánu. A také o zvěrstvech, kterých se Rudá armáda dopouštěla na dobytých územích.

 

Nářez! Tohle nás o Druhé světové válce ve škole neučili. Vypraveno dobovými fotografiemi Danila Fedoroviče Onochina. I on došel s Rudou armádou do Berlína.

 

Z ruského originálu Vospominanija o vojně (2013), přeložil Oldřich John (2018)

 

 

Štítky: