XXVII. ročník Mezinárodního jazzového festivalu Karlovy Vary vyvrcholil v sobotu 23.10. koncertem největší hvězdy…
Dva týdny pendloval festival mezi Karlovými Vary a Sokolovem. A během těch dní bylo našinci vidět a slyšet množství laskomin… Jana Spáleného s ASPM, Big Band MDK Sokolov, party M.K. Collective či Jazz Kvé, mezinárodní sdružení Atarés. Mlsalo se ve zbrusu novém M Clubu v Sokolově, v Paderewském i na kolonádě. Ale ta největší dobrota se podávala v Thermalu.
Ředitel festivalu Milan Krajíc zmiňoval, že mu trvalo čtyři roky než výlet Horacia Hernadeze do Karlových Varů domluvil. Není divu… El Negro je považován za jednoho z nejlepších současných bubeníků (nejen) jazzové scény. Jeho služeb si považovali Roy Hargrove, McCoy Tyner, Michel Camilo, John Patitucci či Carlos Santana. Doma na polici se mu hromadí gramofonky Grammy Award, o nominacích nemluvě. Nu klaplo to, Horacio si udělal čas a do Thermalu přivezl svůj kvartet Italuba. Ten krom něj tvoří pianista Ivan Bridon Napoles, trumpeťácký sniper Amik Guerra a basista… (zde bohužel neposloužím, vím jen, že chlapík v klobouku zaskakoval za Daniela Martineze Izquiera). Co se hrálo? Jak jména aktérů napovídají… muzika výrazně ovlivněná latinskými rytmy (sám Hernandez je z Kuby původem). Tedy rytmy… přesněji smrští rytmů, protože to, co El Negro za bicí soupravou předvádí je na hranici uvěřitelnosti. Dle vyděšených pohledů v publiku zastoupených muzikantů soudě.
Bylo plno (tedy… hrálo se v Malém sále) a sedělo se i v uličkách na zemi. Hemžilo se to tam mladými lidmi (což je pro budoucnost regionální jazzové scény velkou nadějí) a aplaudovalo se hlasitě (což je pro pořadatele velkou satifakcí).
Večer ovšem rozjížděla skupina Los Quemados, kvartet vedený basistou Filipem Spáleným (okna bulváru dokořán… no jistě… Jan S. je jeho otcem, Petr S. strýcem, Pavlína Wolfová sestřenicí), pro onen večer posílený saxofonistou Lubošem Soukupem. Fusion nářez plný mladistvé energie. Hrálo se z nového CD African Sailor a neznělo to vůbec zle!
A než se hlavní scéna předrátovala, mydlila ve foayer parta The Beadbeat s živelnou zpěvačkou Betty Lee (vlastně se jmenuje Alžběta). Prý pop, ale hlavně jazz anebo spíš nu-jazz. Polámané rytmy, megašikovná basa, skvělá zpěvačka! The Beadbeat. To jméno si pamatujte i vy, kdož s jazzem neobcujete!
A během večera se udělovala Cena Gustava Broma. Dostal ji… ale to si stejně nebudete pamatovat.
Tak jo. Těšíme se na příští rok!
PS: Vy pospíchálci, co se derete k východu ledva dozní poslední tón… div, že neporazíte kapelu vracející se k přídavku… mi dete na nervy!
PPS: Tu cenu obdržel Vladimír Valovič, současný kapelník Big Bandu Gustava Broma.
