Lubomír Větříšek – Dva roky v hajzlu

Mazácká vojna sice pokračuje, ale už to není takové, jako dřív.

 

Všeobecná branná povinnost byla na českém území zavedena už v roce 1868, základní vojenská služba v podobě, kterou popisuje tato kniha, stala se noční můrou mladých mužů v roce 1945.

 

Dva roky, dvacet čtyři měsíců, sedmset třicet dní… možností úniku mnoho nebylo… rodina se dvěma a více dětmi nebo práce v těžkém průmyslu mohly vojnu zkrátit, vážné zdravotní problémy mohly přinést kýženou modrou knížku, ale pro většinu dvacetiletých chlapců nebylo vyhnutí. Nechtěli-li se dostat do křížku se zákonem, rukovali. Nemohli si vybrat druh vojska ani dislokaci, službu často vykonávali stovky kilometrů od svého bydliště a blízké neviděli dlouhé měsíce. Neexistoval internet ani mobilní telefony.

 

Autor vojnu kroutil (a své vzpomínky čerpal) počátkem osmdesátých let a pamětníci seznají, že ji neměl zas tak špatnou.

 

Pro zasvěcené nostalgie, pro ostatní… nevím

 

První vydání 2021

 

 

Štítky: