Jules Verne – Tajuplný ostrov

Stoupáme? Ne! Naopak! Klesáme! Je to ještě horší, pane Smithi! Padáme!

 

Píše se rok 1865, americká občanská válka vrcholí. Armády Unie dobývají Virgínii, poslední výspu Konfederace. V hlavním městě Richmondu je uvězněno několik desítek Seveřanů, pět z nich se rozhodne uprchnout. Pod pláštíkem noci se zmocní výzvědného balónu, leč ten se dostane do bouře a ta ho odvleče tisíce mil daleko, nad Tichý oceán. Zde dobrodruzi ztroskotají na pustém ostrově. To skutečné drama teprve začíná…

 

Naprostá klasika dobrodružné literatury, záverečný díl volné trilogie Podivuhodné cesty. Mile naivní text oslavuje sílu lidského ducha, hýří bezmeznou vírou v lidské schopnosti, vědu a přesvěčení, že člověk je pánem světa. Trosečníci se rychle mění v kolonizátory, během několika měsíců vybudují prosperující hospodářství… pálí cihly, taví železo, vyrábějí nitroglycerín, sklo, pěstují obilí i drůbež. V dnešní hyperkorektní době bylo by lze knize vytknout prvky rasismu nebo týrání zvířat, leč mějme na paměti, že Verne ji dokončil v roce 1875.

 

Knížku jsem si původně chtěl jen nostalgicky prolistovat, leč začetl jsem se. S chutí! Půvabné!

 

Z francouzského originálu L´Ille mystérieuse (1875), přeložil Václav Netušil (1984 – deváté vydání s původními ilustracemi Julese Férata)

 

 

Štítky: