Jeroen Olyslaegers – Vůle

Kdyby lidi tady v hospodě věděli, co se jim odehrává přímo před nosem.

 

Antverpy v první polovině čtyřicátých let, v době II. světové války. Město (potažmo celá Belgie) je pod německou správou a přesto, že státní instituce víceméně fungují, rozhodující slovo mají Němci. Situace se vyostřuje, probíhají deportace Židů do koncentračních táborů, v Jeruzalému Evropy masové. Místní policie je nucena při stěhování a zatýkání asistovat. Také Wilfried Wils, mladý muž, který k polici nastoupil jen proto, aby se vyhnul nucenému nasazení. Nyní, paradoxně, nutí k opuštění vlasti své krajany. O své práci pochybuje drcen mlýnskými kameny… na straně jedné se (opatrně) angažuje v odboji, na té druhé naváže přátelství s kolaboranty. Wils chce ale hlavně přežít.

 

Jsou lidé, kteří neváhají a okamžitě se postaví na tu či onu stranu, na stranu dobra či zla. A pak jsou ti (a je jich většina), kteří povlávají od pólu k pólu, nechtějí být špatní, ale nedokážou být stateční… a tak nevidí, neslyší, nepřemýšlejí.

 

Výborná věc! Literatůra!

 

Z nizozemského originálu Wil (2016), přeložila Veronika ter Harmsel Havlíková (2018)

 

 

Štítky: