Flamengo a Jethro Tull v Lokti

Skupina Flamengo byla založena v roce 1966 bubeníkem Přemyslem Černým a bývalými členy souboru Mahagon… kytaristy Františkem Franclem a Pavlem Fořtem a klávesistou Pavlem Vrškem. S basou je doplnil Jiří Čížek a dvojice zpěváků, Petr Novák a Viktor Sodoma (posledně jmenovaný byl však záhy nahrazen Karlem Kahovcem). Parta se na tuzemské scéně rychle rozkoukala… Novák přinesl podmanivé písně Já budu chodit po špičkách a Povídej, Kahovec zas bodoval s Popravou blond holky či Svou lásku jsem rozdal, ale nějaký jednotný kapelní ksicht se teprve hledal.

 

Po Novákově odchodu se Flamengo začalo orientovat na bluesovější a soulovější repertoár. Tedy bluesovější/ soulovější v tom smyslu, jak ho chápali John Mayall, Sam & Dave, Lee Dorsey nebo Wilson Pickett. V roce 1969 skupinu opustil i Kahovec a parta (již s novým zpěvákem Ivanem Khuntem) odjela na angažmá do Západního Německa. Zde se seznámila s britskou zpěvačkou Joan Duggan, která jejich příklon k rhytm&bluesové muzice jen umocnila. Po návratu ze zahraničí došlo k personálmím změnám a sestava vykrystalizovala do podoby Vladimír Mišík – zpěv, Ivan Khunt – klávesy, zpěv, Pavel Fořt – kytara, Jan Kubík – saxofon, Guma Kulhánek – basa a Erno Šedivý – bicí.

 

Do repertoáru převzatých písniček počaly pronikat skladby autorské a záhy bylo zaděláno na album. Jenže… kvůli textům v angličtině počali komouši už tehdy prudit a tak se soubor obrátil na básníka Josefa Kainara, neb ten již jednou bigbítu pomohl… při realizaci desky Město Er Prokopova Framusu Five. Kainar opatřil texty hned sedm skladeb a v období říjen 1971 až březen 1972 byla v dejvickém studiu nahrána deska Kuře v hodinkách, z pohledu dneška patrně nejzásadnější počin tuzemské rockové historie. V době vydání už Flamengo neexistovalo a po smrti byl i Kainar, deska byla bleskově rozebrána a po emigraci Khunta a Šedivého se už nedočkala ani reedic. Až po Sametové revoluci.

 

Proč to všechno píšu? To aby bylo zřejmo, že pondělní vystoupení formace Flamengo Reunion Session, s programem Kuře v hodinkách slaví 50 let, nebylo jen tak nějakým vystoupením, jen tak nějaké předkapely, nýbrž připomínkou (v osobách Pavla Fořta a Gumy Kulhánka připomínkou autentickou) zásadního milníku Československé hudební historie. Pro pořádek dodejme, že od hammondek zpíval Jan Holeček, na bicí hrál Jiří Zelenka a na saxofon Boryš Secký.

 

Jo, pak ještě hráli Jethro Tull, slavná britská formace, jenž do Lokte (potažmo ČR) zajíždí až nezvykle často. Od posledka proběhla změna v sestavě, vedle principála Iana Andersona, basisty Davida Goodiera, klávesáka Johna O´Hary a bubeníka Scotta Hammonda, viděli jsme mladičkého kytaristu Joea Parrishe. A slyšeli vše podstatné.

 

Lidu tak půldruhé tisícovky.

 

Nepršelo.

 

 

 

 

Štítky: