Uši KVRM aneb slyšeli jsme v únoru

Chceme Vám touto rubrikou sdělit, naši milí čtenáři, co že nám nejčastěji zní v uších, když po večerech KVRM chystáme. Stanou-li se Vám následující řádky inspirací, budeme mít radost. V únoru to tedy byli…

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Combo FH – Situace na střeše (1985)

usiunor2017combo   V podstatě regulérní sólovka skladatele, multiinstrumentalisty a zpěváka Daniela Fikejze. Elektronický pop v rukách jazzmanů. Synťáky a fagot nebo klarinet. Muzikantsky namakané, hravé, vtipné, geniální. Opomíjený klenot tuzemské hudební historie. A Psí hodinář je nádherná písnička!

 

Biohazard – Urban Discipline (1992)

usiunor2017bioh   Druhé album brooklynského gangu. Oldschool hard core jako z učebnice. Kapela v nejsilnější sestavě a ve vrcholné formě. Naprostá klasika.

 

Blackberry Smoke – The Whippoorwill (2012)

usiunor2017black   Třetí studiovka atlantských southern rockerů. I když Blackberry Smoke jsou víc folk & country než agresivní bigbít. Příjemná amerika, Ford Mustang na Route 66 a dlouhonohá bloncka v kovbojských botách na sedadle spolujezdce.

 

Pain Of Salvation – In The Passing Light Of Day (2017)

usiunor2017pain   Novinka švédských progmetalistů. Údajně inspirovaná vážným onemocněním principála projektu, kytaristy a zpěváka (a autora) Daniela Gildenlöwa. Nářez, ovšem nesmírně podmanivý, přitažlivý a líbivý na první dobrou. Příkladně kytarové sólo v Angel Of Broken Things z vás vyždíme duši. Skvělé!

 

Tom Jones – Long Lost Suitcase (2015)

usiunor2017jones   Tygr z Walesu stále dokáže proměnit v událost jakoukoliv píseň. Tygr z Walesu stále dokáže způsobit slabost a závrať jakékoliv ženě. Pro své jedenačtyřicáté! album si vybral prověřené pecky z padesátých a šedesátých let. Jsou tu countryovky Willieho Nelsona a Hanka Williamse, blues Alberta Kinga i bigbít The Yardbirds. A hlavně Tomův dynamitový hlas. Ten chlápek je zabiják i v pětasedmdesáti! Respekt!

 

… and now for something completely different…

 

Wolfgang Amadeus Mozart – Kouzelná flétna

usiunor2017mozart   Poslední Mozartova opera, premiéru měla na podzim roku 1791 ve Vídni, jen tři měsíce před géniovou smrtí. Tu českou si odbyla v tehdejším Nosticově divadle (dnešní Stavovské) o rok později. Pohádkový příběh o lásce, kouzlech, moudrosti a zápasu dobra se zlem byl původně inscenován v němčině a i my měli k dispozici nahrávku Berlínských filharmoniků z roku 1964 (řídil Karl Böhm) a německých pěvců (Dietrich Fischer-Dieskau, Roberta Peters, Fritz Wunderlich). Umenie! 

 

A co si hrajete vy?

 

 

Štítky: