Uši KVRM aneb slyšeli jsme v lednu

Chceme Vám touto rubrikou sdělit, naši milí čtenáři, co že nám nejčastěji zní v uších, když po večerech KVRM chystáme. Stanou-li se Vám následující řádky inspirací, budeme mít radost. V lednu to tedy byli…

 

 

 

 

 

 

 

 

 

B-side Band – 10 let (2017)

   Bilanční album brněnského jazzového bigbandu. Povětšinou živé nahrávky z let 2012 – 16, v nichž orchestr, pod vedením Josefa Buchty, doprovází Vojtu Dyka, Matěje Rupperta, Terezu Černochovou, Romana Dragouna, saxofonistu Michala Žáčka, ale také americkou hvězdu Kurta Ellinga, slavné New York Voices, či vokální trio The Puppini Sisters. Kdo kdy viděl B-side Band živě, ví, jaká je to jízda. Erupce energie, drtivý tlak, fantastičtí hráči, senzační sólisté. A o tom je tahle deska.

 

 

Enslaved – E (2017)

   Norští drsani se za sedmadvacet let existence posunuli od zběsilého devadesátkového black metalu až k propracovanému, ryze současnému mixu extrémní tvrdosti, půvabných melodií, promakaných aranží, chrčivého murmuru a čistých vokálů. Máte-li pocit, že metal je jednoduchou zábavou pro děti, poslechněte si Enslaved. Otevřou vám nové obzory.

 

Liam Gallagher – As You Were (2017)

   První sólovka někdejšího zpěváka Oasis, poloviny na smrt rozhádaného sourozeneckého dua. Liam je výborný zpěvák a zručný autor, jeho skladby v mnohém nejslavnější z ostrovních part devadesátek připomínají. Přímočaré (snad upřímné) písničkářství, ryzí muzikantské radosti s minimem výrazových prostředků. Působí to prostě a jednoduše, ale v tom je právě ta krása. Fajn a zajímavé srovnání, protože…

 

Noel Gallagher´s High Flying Birds – Who Built The Moon? (2017)

   Protože téměř současně vyšla i sólová nahrávka Liamova bratra Noela (i když pod hlavičkou kapely High Flying Birds, jenže… kdo je výhradním autorem repertoáru, aha?). Noel zdaleka není tak dobrý zpěvák, ale o to je mazanější aranžér a producent. Jeho novinka je opulentní hostinou, pestrou a barevnou kolekcí, zábavnou jízdou křížem krážem historií popmusic. Libo-li devadesátkové psychedelické tanečno? Tu máte Fort Knox. Osmdesátkový discopunk? Zde je Holy Mountain. Bigbít šedesátek? Keep On Reaching! Leckdo bude nesouhlasit, ale za mně tentokrát Noel.

 

Ozzy Osbourne – Under Cover (2005)

   Jeho Veličenstvo Kňouravý ďábel a sbírka coverů. Což o to, že si dobře povede v šílenostech typu krimsonovské 21st Century Schizoid Man či Fire Arthura Browna, že mu sedne creamovská Sunshine Of Your Love, se dalo očekávat. Ovšem Madman si vede velmi dobře i v beatlesárně In My Life nebo Lennonově Working Class Hero. Což je překvapení. Zábavná věc, na níž Ozzymu sekundují Jerry Cantrell (ex Alice In Chains), Mike Bordin (Faith No More) či Ian Hunter (Mott The Hoople)!

 

… and now for something completely different…

 

Cecilia & Sol – Dolce Duello (2017)

   Sejdou-li se u společného projektu hvězdy tak zářivé, jakými jsou italská mezzosopranistka Cecilia Bartoli a argentinská violoncellistka Sol Gabetta, nemůže vzniknou blbá deska. Dámy se s grácií chopily skladeb Vivaldiho, Händela, Boccheriniho… pro světovou nahrávací premiéru připravily kompozice Nikoly Antonia Porpory a Antonia Caldara. To vše za doprovodu orchestru Capella Gabetta, vedeného Soliným otcem. Sladký souboj? Ušlechtilá krása!

 

A co si hrajete vy?

 

 

Štítky: