Uši KVRM aneb slyšeli jsme v prosinci

Chceme Vám touto rubrikou sdělit, naši milí čtenáři, co že nám nejčastěji zní v uších, když po večerech KVRM chystáme. Stanou-li se Vám následující řádky inspirací, budeme mít radost. V prosinci to tedy byli…

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Body Count – Manslaughter (2014)

usileden2017body   Nasranost, agresivita, vztek… to naskočí každému při poslechu páté řadovky černých kalifornských rap-metalistů. Jízda nebržděná! Od úvodní singlovky Talk Shit, Get Shot, přes skočnou Pray For Death nebo slayerovský nátěr Menslaughter, až k výpůjčce z repertoiru pokrevních bratrů Suicidal Tendencies Institutionalized. Jasně, že to zní jako vykopávka z hloubi devadesátek, ale z uší to nesundáte!

 

Motörhead – Tear Ya Down: The Rarities (2002)

usileden2017motor   Dvoudisková kompilace vyšla původně jako jednotlivé, neoficiální nosiče již v roce 1989 resp. 1997 a obsahuje studiové pokusy, dema či songy oficiálně nikdy nerealizované. Čili je určena spíše pro skalní fanoušky kapely či fanatické sběratele. Raritní je i obal… kytarista Fast Eddie Clark je na něm totiž uveden jako Fast Eddie Taylor.

 

Mucha – Josefene (2014)

usileden2017mucha   S nejnovějším počinem zbožňované divnopísničkářky Nikoly Muchové jsme zatím neměli tu čest, ale s jejím druhým albem Josefene obcujeme často. Hudební alternativa jako Brno, vtipné jak sviňa. Písnička Nepojedeš nikam úplně nejvíc!

 

Saint Vitus – Born Too Late (1986)

usileden2017vitus   Takto se psala historie doom metalu! Losangelesští Saint Vitus tesali do kamene žánrové desatero. Na třetí studiovce se poprvé představil vokalista Wino Weinrich a mnohými je právě toto album považováno za vůbec nejlepší. S doom metalovými symfoniemi pozdních devadesátek nemá tahle nahrávka mnoho společného (snad jen temnou atmosféru), zní to spíš jako Black Sabbath bez Ozzyho, ale zajímavé je to rozhodně!

 

M Efekt – Svitanie (1977)

usileden2017efekt   Zemřel Radim Hladík, skvělý muzikant, milý a skromný člověk. Možná až příliš skromný… po žírných sedmdesátých letech sestoupil z piedestalu kytarového hrdiny a už se na něj nikdy nevrátil. Tedy ne v té rockové, autorsko-interpretační podobě. Na porevoluční desku Blue Effectu nikdy nedošlo. A tak si ho připomínáme v těch nejskvělejších dobách (co do muzikantského rozletu, ta doba stála pochopiletně za prd). Album Svitanie vzniklo kvůli různým papalášským tlakům ve slovenském Opusu, Jaroslav Hutka, autor textu titulní skladby, zde byl schován pod pseudonym, ale ta kapela hrála jako z praku! Vedle Hladíka také Olin Veselý na klávesy, Vlado Čech u bicích a Fedor Frešo na basu. Mazec!

 

… and now for something completely different…

 

Pražští madrigalisté – Koledy staré Evropy (1969)

usileden2017madrig   Byly Vánoce, takže koledy. Tentokrát na téměř padesát let staré nahrávce z archivu Supraphonu. Historické písně, koledy neznámých středověkých a novověkých autorů, interpretuje vokálně-instrumentální soubor Pražští madrigalisté.

 

A co si hrajete vy?

 

 

Štítky: