Uši KVRM aneb slyšeli jsme v červenci

Chceme Vám touto rubrikou sdělit, naši milí čtenáři, co že nám nejčastěji zní v uších, když po večerech KVRM chystáme. Stanou-li se Vám následující řádky inspirací, budeme mít radost. V červenci to tedy byli…

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Me And That Man – Songs Of Love And Death (2017)

   Vedlejšák Adama Nergala Darskiho, zpěváka slavných polských blackmetalistů Behemoth. Spáchal ho s britským (v Polsku však usazeným) písničkářem Johnem Porterem. Výsledek je (zejména pro fanoušky Nergalovy domovské party) šokující… temné country, zřetelně inspirované Nickem Cavem, Tomem Waitsem či Philem Shoenfeltem. Výborné písničky, ponurá atmosféra, neveselé texty… ďábelsky působivé! Objev jako hrom!

 

Bruno Mars – 24K Magic (2016)

   Peter Gene Hernandez aka Bruno Mars je Michaelem Jacksonem 21.století. Neuvěřitelně talentovaný chlapík, poprávu jedna z největších hvězd současné pop scény. Pravda, jeho funk není o potem zbrocených tělech ve vydýchaném podzemním klubu, nýbrž o značkových hadřících a nevkusných zlatých řetězech, leč sexu neubylo. Ba právě naopak. Jeho třetí řadovka (co do délky spíš minialbum) je ve srovnání s předchozími trochu nevyrovnaná, ale úvodní 24K Magic, Chunky či Perm vás zvednou z gauče.

 

Thurston Moore – The Best Day (2014)

   Kytary, kytary, kytary… kam oko dohlédne, respektive ucho doslechne. Se zvukem čistým i zkresleným, vrstveny přes sebe v minimalistických vyhrávkách, vytvářejí tu nervní, tu emoční tlak, jež vám hrozí hlavy rozstřelením. Vespod jsou však povedené písničky. Moore je nenápadný, avšak nesmírně invenční hráč. Což ostatně fanoušci Pixies dávno vědí. A tuhle jeho čtvrtou sólovku mají dávno naposlouchanou.

 

Blondie – Pollinator (2017)

   Už pátá deska slavných newyorčanů od resuscitace v roce 1999. Autorská dvojice Stein – Harryová tentokrát jen ve dvou položkách, o zbytek materiálu se postarali externisté. Taky Johnny Marr z neméně slavných The Smiths či multiumělkyně Laurie Anderson. V úvodní Doom Of Destiny se zpěvem vypomáhá rocková diva Joan Jett. Jinak jsou to Blondie jako z učebnice.

 

Xavier Baumaxa – Idueto (2017)

   Na natočení tohoto alba se složili sami Xavovi fanoušci. A to nikoliv prostřednictvím stále oblíbenějšího crowdfundingu, nýbrž prostým zasláním peněz na účet. Důvěra se vyplatila! Baumaxa, jež je mnohými vnímán jako bard s kytarou, se na novince prezentuje kapelním zvukem a hladkým přecházením z žánru do žánru… Slunce svítí je regulérní bigbít (parodie na Wanastovky?), stejně tak krásná písnička Přísahám s vokálem Dana Bárty (ten text je ovšem morbidní!), v Hip Hop Girl se Xavo vysmívá tuzemským gangsta raperům, totálně vás zmrazí šanson s Martou Kubišovou Muž, který prohrál. Seňorita Lenka s Lenkou Dusilovou je jazz, Náruč s Janou Kirschner zas krásná romantika. V textech je Baumaxa mnohde třeskutě vtipný, leckde však nepateticky dospělý. Tohle je tuzemské album roku!

 

… and now for something completely different…

 

Knoflíková válka (2015)

   Kdybych to byl býval věděl, tak bych sem byl býval nechodil!… nesmrtelná hláška z dětského románu francouzského spisovatele Luise Pergauda La Guerre des Boutons z roku 1912. Kniha vyšla v českém překladu v roce 1968 a byla i zfilmována. Příběh nelítostné války klukovských part ze sousedních vesnic, v níž však nejde o životy, nýbrž o uřezané knoflíky a kšandy, na CDčko načetl Luděk Munzar. Nostalgie!

 

A co si hrajete vy?

 

 

Štítky: