Uši KVRM aneb slyšeli jsme v březnu

Chceme Vám touto rubrikou sdělit, naši milí čtenáři, co že nám nejčastěji zní v uších, když po večerech KVRM chystáme. Stanou-li se Vám následující řádky inspirací, budeme mít radost. V březnu to tedy byli…

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vertigo – Nononononininini (2016)

usibrezen2017verti   Páté studiové album již dávno ne pouze jazzového souboru. Vertigo ve svých kompozicích geniálně propojuje jazz s alternativou i klasikou, to vše v přitažlivé, písničkové formě (viz krásné skladby Je nutné a Hej, zhudebněné básně Ivana Kraska v niterném podání zpívajícího trumpetisty Oskara Töröka). Nejlepší album loňského roku? Nádhera!

 

Ostrak Mode – Copy And Paste (2016)

usibrezen2017ostrak   Kytarista Josef Ostřanský, výrazná osobnost alternativní scény (Dunaj, E, Boo, Rale, Kuzmich Orchestra) vymyslel sólový projekt, do něhož posléze angažoval bubeníka Daniela Šoltise a (poněkud překvapivě) kytaristu Mirka Chyšku (Illustratosphere, J.A.R.). Výsledkem jsou písničky postavené na elektronických (pa)zvucích a rytmech. S českými texty, které si chcete pamatovat (Ostřák a Karel David). Zajímavost!

 

The Wild Roots – Back Into The Wild (2016)

usibrezen2017roots   Kynžvartští vítězové loňského ročníku Hitparády KVRM. Mládí zúčastněných navzdory nečekaně dospělá parta. Americký bigbít nadopovaný country a southern rockem, fantasticky zmáknutá kytara, sladěné trojhlasy, energický projev a hlavně… výborné písničky! Sedmipoložkové EPčko náš přehrávač vůbec neopouští. A což teprve ty koncerty! Objev jako hrom!

 

Biohazard – State Of The World Address (1994)

usibrezen2017bio   Komerčně nejúspěšnější deska brooklynských drsanů. Vrchol, ale také konec jedné éry. Následující rok partu opustil axeman Bobby Hambel (a vrátil se až po třinácti letech). Zabijácké rify, hiphopově skandovaný zpěv, Evanův hovězí ryk, střídaný hysterickým ječákem Billyho Graziadeie. HáCéčko jako z učebnice.

 

Sick Of It All – Scratch The Surface (1994)

usibrezen2017sick   Kolegové a sousedé výše zmíněných. Táž agresivita a nasranost, však výraz zběsile punkový. Sikofky možná nikdy nevyjely do nejvyšších pater HC branže, ale jejich vliv na scénu je nezpochybnitelný. Třetí studiovka. Mazec!

 

… and now for something completely different…

 

Ladislav Fuks – Spalovač mrtvol (2016)

usibrezen2017spal   Spalovač mrtvol je pochopitelně skvělý, morbidní horor režiséra Juraje Herze s Rudolfem Hrušínským v titulní úloze. Ale je to také (vlastně především) román Ladislava Fukse z roku 1967 a v současnosti i divadelní inscenace v repertoáru Národního divadla. Hru o destrukci lidské osobnosti vlivem nacistické ideologie jsme viděli (výborný Kopfrkingl Martina Pechláta, démonický našeptávač Willi Vladimíra Javorského) a poslechli si i CDčko, na které román načetl Luboš Hlavica. Skvělé. A bohužel stále aktuální!

 

A co si hrajete vy?

 

 

Štítky: