Kreyson má formu!

Ale jo, dobrý… je to tam pořád, děl odhadem tak skoropadesátník, ke své přibližně stejně mladé partnerce, když v sobotu po jedenácté večerní opuštěli starorolský Liďák. Inu ano… Láďa Křížek, kdys cherubínek s ječákem jako siréna, se i po abrahamovinách umí opřít do refrénu. Zvláště, je-li tento vystavěn na dlouhých slabikách.

 

Láďa před pár lety ohlásil návrat k metalovým kořenům, zavzpomínal si s Citronem i Vitacitem a resuscitoval svůj Kreyson. Troškařit věru nehodlá. Viděli jsme, slyšeli jsme a s námi ke třem stovkám fandů. Do Kreysonu totiž angažoval i bubenického žongléra Mika Terranu (tenhle pořez hrával s Tarjou i Malmsteenem!) a skvělého kytaristu Rolanda Grapowa (někdejší Helloween je fakt třída, to jako klobouček!). Takto nastavená parta nemůže srdce metalového nostalgika nepotěšit. Zejména jsou-li v playlistu položky typu Anděl na útěku, Čarovná noc či Fade Out. A Vzdálená, pochopitelně.

 

Ale jo, je to tam pořád a kdyby Láďa tak netlačil na pilu stran zvěstování Pravdy (protože co si budeme povídat… ožralí bigbíti se na slovo Boží soustřeďují jen velmi obtížně), byl by to poměrně značný mazec. Jenže… možná ví kreysoní předák víc než my.

 

Předskakující formaci Bastard, sledoval jsem jen velmi zběžně a velice nepozorně.

 

FOTOGALERIE

 

 

Štítky: