Kovárna a kovárnička v Lokti

Nač chodit ke kováříčkovi, když můžeš rovnou ke kováři, říká staré přísloví. No jo, jenže co když ve vsi kovář není?

 

Němečtí StahlZeit, revival band populárních germánů Rammstein, přijeli do Lokte již potřetí. Prý nejlepší evropský Rammstein Tribute Band. Nu asi ano, neb iluzi přivezli takořka dokonalou. Včetně různých bouchacích, jiskrami sršících či ohněmetných fíčur, jež ryzí fandové tolik milují. Nemluvě o podobě fyzické, najmě pak frontmana Heliho, který jak by Tillu Lindemannovi z oka vypadl. Jistě… měřítko je jiné, jaksi skromnější, komornější, tu a tam něco zahrká, zapalovač nezapálí, prskavka nechytne (anebo až moc), ale… vyčítá někdo kováříčkům, že nejsou kováři?

 

Výše uvedené dá se směle vztáhnout i na předskakující Pražany Judas Priest Revival.

 

Vystoupení plzeňských kovotepců (a budoucích kovářů, doufejme) Sinetrium tentokrát bez komentáře, neb jsme se potkali toliko ve dveřích.

 

Sobota pak v loketském amfíku patřila silákům. Boubelatí udatové tu (v rámci klání série Static Monster) porůznu zvedali tu i ono, čím těžší, tím lepší. Leč o sportovní výkony nám věru nešlo. My přišli na aftrpárty s divokou Electric Lady a zlounem Tomášem s Krucipüskem. Tedy… dostalo se nám obého, leč s publikem to byla skoro přesilovka (hlavně zpočátku). Kdo by to řekl, že si fandové brutálního železazvedání nepočkají na sexy Terku a démona Toma a prostě zdrhnou dom. Nebo do posilky?

 

 

 

 

Štítky: