Hrůza s Křížkem

Já přišla na Křížka! sdělovala mi zaujatě Hančina kamarádka (co nevim, jak se jmenuje). Protože Křížek je nejlepší! A Hanka horlivě přikyvovala. Roztleskávačky.

 

Jenže… já vlastně přišel taky hlavně na Křížka. Tedy na Honzu Křížka. Zvědavý, jakže si povede dlouholetý zpěvák Blue Effectu (a ještě předtím Walk Choc Ice) na sólové dráze, jejíž start odložil až do období po čtvrtém křížku (haha… humor).

 

Výrazný zpěvák, multiinstrumentalista, přesvědčivý frontman přivezl do Liďáku vlastní kapelu (u kytary identifikoval jsem Davida Pavlíka a ten s basou byl Ondra Hauser) a také písničky ze svého prvního sólového alba. Písničky rockové, výrazných refrainů, popových nálad a chytlavých melodií. Takové Tsunami či Padám vzhůru fungují na první a dost možná budou fungovat i další. Až je našinec naposlouchá. Bohužel… publikum ten večer přišlo hlavně na Michala Hrůzu a tak Jan zaplněný sál do varu nedostal. Byť nasadil i letitou nanukovou pecku Rejdit a ještě letitější poctu Radimovi Hladíkovi Slunečný hrob. A přesto, že se výše zmíněné mažoretky snažily, seč mohly. Nevadí. Osobně věřím tomu, že se sóloKřížek (oni totiž zase začali hrát Walk Choc Ice, jupí!) prosadí, protože přijít o tak výrazného muzikanta si tuzemská scéna fakt nemůže dovolit!

 

Jo a Michal Hrůza? Hitmaker, to se ví. Každá druhá věc evergreen. Respekt!

 

Původně avizovaná Nanosféra se vůbec nedostavila.

 

FOTOGALERIE

 

 

Štítky: